Interview s Andi Derisem - 21. 7. 1998

Přeložil: Jakub Zeman

Co vás, hoši, přimělo udělat píseň v latině.

Andi Deris: No, my jsme chtěli udělat píseň pro všechny románsky mluvící lidi…nebo pro ty, jejichž jazyky staví na latině - španělština, francouzština,…atd. Tak jsme si mysleli, že by to byla dobrá myšlenka nebo pěkná myšlenka udělat pro lidi písničku s latinským textem. Měli jsme „Laudate Domini" od Schuberta a Bacha…klasický týpci…a vždycky jsme chtěli udělat píseň s názvem „Laudate Dominum" a on to vlastně udělal…což mi dalo hromadu času! (smích)

Jak dlouho jste ten nápad měli?

Andi Deris: No, Weiki ho měl už před třemi lety a já mu řekl, ať si k tomu se svým starým učitelem latiny sedne, pustí se do toho a udělá text a najednou jsem se nacházel před mikrofonem a říkal jsem: „Co je sakra tohle?!" (smích) Ale zapůsobilo to…(opět smích)

(Smích) Dobře, jak se vám líbilo jezdit po turné s Iron Maiden?

Andi Deris: No, Maiden, je to hodně povzbuzující…myslím, že to je druhý rok…myslím, že na Time Of The Oath jsme měli nějaký koncerty s Maiden hlavně ve Španělsku a teď jsme projeli s Iron Maiden celou Evropu. Obě skupiny se navzájem znají…je to ten samý management, takže je to příjemný, ty chlápci jsou skvělý!

Obdržel jsem od fanoušků mnoho e-mailů a oznámil jsem, že jsem tohle dělal dva týdny před tím, než jsem dostal nějaké otázky; možná že se fanoušci chtějí zeptat a lidi chtějí vědět, proč Roland v poslední době nic nenapsal.

Andi Deris: No, vlastně to bude asi ten případ po každém sólo albu!! (smích) Pravděpodobně byl vyhaslý a bylo nutné, aby přišel s čímkoli, protože my už jsme měli všechen materiál připravený. Ale nebyly žádné otázky jako: „Kde máš píseň?" ani jsme mu nevytýkali, že by na to kašlal. Bla bla bla nebo „Neděláš tenhle job snad pro skupinu?", bla bla bla. Jsme rádi, že jsem řekl, že máme dost materiálu a je to OK…myslím, že každý by už mohl cítit, že je čas začít s novým albem. Máme ve skupině 5 skladatelů a já vím, že Weiki přijde s alespoň s pěti nápady a já aspoň se čtyřmi…Uli tentokrát přišel se čtyřmi a je to možná dokonce i dobře, že Roland s ničím nepřišel, protože bychom asi měli ve studiu velký boj! (smích) Každopádně to tak bylo v pořádku. Myslím, že na příštím albu určitě s něčím přijde.

Jak jste dostali inspiraci na obal alba?

Andi Deris: Tak blbě jako na všechno…jsme všichni fandové šmoulů.

Hej…to není blbý…vždycky jsem koukal na šmouly, když jsem byl malej! (smích)

Andi Deris: (smích) Ha! Vidíš?! Protože jsme všichni fandové šmoulů, jen jsme se rozhodli dát tam místo šmoulů tykve a místo Gargamela tuhle sexy čarodějku!

Vsadím se, že ta sexy čarodějka byl Weikiho nápad!

Andi Deris: (hlasitý smích) Jo, máš pravdu!! Já jsem chtěl mít odporně vypadající čarodějnici a nejednou Weiki přišel se sexy čarodějkou s krásnýma nohama! Yeah! V pohodě…v pohodě…Jak jsem říkal, než jsme přešli k těm šmoulům a tykvím. Nápad „Better Than Raw"(Lepší než syrový) přišel, když jsme zjistili, že nemáme rádi syrové tykve. Japonci nám vždycky dávají syrovou tykev a já to fakt nesnáším! Někdo k nám přišel a řekl něco jako: „Syrová tykev je nechutná!!! Jakákoliv je lepší než syrová!" A nám se to líbilo!! Yeah! „Better Than Raw!" Tak to je název a vaříme tykev! (smích)

Nikdy jsem tykev nejedl a ani to nemám v plánu…ale některé dámy mi mailovaly, že chtějí vědět, jaká je vaše pravá barva očí

Andi Deris: Modrá

Super! Zapíšu si to….

Andi Deris: Heheheheheheheheh!

V Japonsku jste vydali nový singl, že jo? Pro píseň „Hey Lord".

Andi Deris: No…není to patrně jenom v Japonsku…v hodně zemích světa.

Nevíš, kolik nealbových tracků na tom má být?

Andi Deris: Bude to titulní track „Hey Lord" a dva nevydané live-tracky z Japonska, a jeden, tuším osmiminutový track, který byl udělán pouze pro Japonsko, poněvadž je to taková směsice bubnového a kytarového sóla s jistou japonskou lidovou melodií.

O čem je píseň „I Can"?

Andi Deris: „I Can"(Já můžu) je prostě o tom, co říká…věř v sebe a nestresuj se z toho, co se děje v tvým životě…tak zvedni prdel a můžeš udělat, co budeš chtít! (smích)

Pravděpodobně jste slyšeli komentáře Maxe Cavalery k Helloweenu. Co na to říkáte?

Andi Deris: Jo, jasně….no, já se o to nestarám, venku jsou milióny lidí, kteří si kupují naše desky. (smích) Většina je na naší straně, řekl bych. (smích) Na tý druhý se teď celosvětově nic dít nebude tak dlouho, dokud ty takzvané mega star skupiny budou vydávat některý fakt stupidně blbý nahrávky. Pak bych spíš řekl nebrat to tak vážně. Myslím, že proti tomu není co říct…jsou různý vkusy a pokud se mu to nelíbí, tak se mu to nelíbí. Nechci ho změnit k lepšímu. (smích) Myslím, že jeho zajímá jenom a pouze jedna věc a nenávidí Německo a pravděpodobně nenávidí všechno, co má s Německem co dočinění. Opravdu nemůžete změnit lidi jako on a nechci se o to pokoušet, protože to je ztracená energie.

Co si myslíte o dnešním stavu metalu? Myslíte si, že je to o hodně lepší než před takovými dvěma lety?

Andi Deris: Jo!…metal se znovu probouzí, definitivně se znovu probouzí. Myslím, že teď máme v Evropě nějaké rádio a nějaké televizní kanály, pouštějící znovu videa; řekl bych, že jsme teď na začátku 80. let. Jak si vzpomínám, na konci 70. a začátkem 80. let, byli lidi hodně proti hard rocku a disco bylo tak „HIP!", jdoucí s dobou a já jsem byl tak „BLAHHHH!" (smích). Ale, hm, začlo to znova s celým tím tanečním parketem a technem a hip hopem, sakra je to jak unudit lidi k smrti, je to už všechno oposlouchaný. Myslím, že je tu něco, co to musí vyvážit. A myslím, že rocková hudba bude zase v módě…jako začátkem 80. let, kdy šla rocková hudba proti celýmu disku. Myslím, že to samé se začíná dít teď. Patrně ne tak moc jako vprostřed nebo na konci 80. let, ale ono to znovu začne.

Hodně lidí v Austrálii si láme hlavu nad tím, jestli tam přijedete na turné.

Andi Deris: Je to sen…jet tam na turné…myslím, že jsme v jejich hitparádách na čtvrtém místě, což je veliké překvapení a veliká čest.***

Jestli ještě někdy přijedete do Clevelandu, tak vás pozvu na večeři.

Andi Deris: (smích) Dobře! Bude to na mě jestli přijedem!

Na MTV řekli, že metal „vysává" a podobně a řekli Daveovi Mustaineovi, že „metal je mrtvý" a on řekl: „Proč myslíte, že je mrtvý? Je mrtvý, protože se to snažíte lidem vnutit, ačkoli doopravdy není a to je ignorantské." Chtěl bys o tom něco říct?

Andi Deris: Má naprostou pravdu, rozhodně má pravdu. Jak může někdo říct, že metal je mrtvý, když po celém světě, kromě USA, hraje na stadionech a na festivalech stále tolik metalových kapel. Myslím, že americká media chtějí z jakéhosi důvodu, aby byl mrtvý.

V metalu je jeden nepříjemný stereotyp, a to, že metal je satanistický a ve skutečnosti není. Je tu pár kapel, které kazí image…..řekněme například Marilyn Manson…

Andi Deris: Vím, co myslíš, věř mi, že…

Mimochodem, tvoje angličtina je velice dobrá.

Andi Deris: Díky!

Jednou se naučím německy a udělám s tebou rozhovor v němčině…přísahám bohu, to by bylo cool.

Andi Deris: (smích) No, já jsem se teď víceméně vrhnul na španělštinu! Hahahaha!

Já jsem učil čtyři roky francouzštinu (smích)

Andi Deris: Francouzština je těžká!

Co tě nejvíc ovlivnilo a které skupiny nebo hudebníci tě inspirovali stát se hudebníkem?

Andi Deris: Kiss…hlavně Kiss, řekl bych. Pamatuju si, že byli v Německu v roce 1975 a mě bylo 11 nebo 12 a říkal jsem si: „Wow, to je skvělý." Víš, to komický vzezření, a to veliký jeviště…nahánělo to hrůzu! Tak jsem přemýšlel…to je ono! To je přesně to a co musím udělat, je být jako oni! (smích) Pak jsem si uvědomil, že se musím naučit hrát na kytaru (smích), což bylo od začátku těžký, ale já se snažil ze všech sil, abych následoval Mr. Stanleyho a proto jsem začal hrát na kytaru.

Viděl jsem Kiss tady v Celavelandu v '96 a zinscenovali tady skvělou show.

Andi Deris: Jasně, souhlasím!! Myslím, že to je úžasný…se všemi těmi maskami a s jedněmi z nejúspěšnějších jevištních show a tour, jaké kdy byly! Myslím, že hráli na všech stadionech Německa.

Myslíš, že fiasko Chameleonu bylo rozhodující pro to, že tě Helloween přivedl do skupiny, a žes přidal svou trošku do mlýna?

Andi Deris: Těžko říct…ve skutečnosti odvedl Michael Kiske skvělou práci a je velmi dobrý zpěvák…šlo o to, že jsem zpíval (helloweenské) písně svým vlastním způsobem doufajíc, že to lidi přijmou…nebyla jiná cesta. Byla by to lež, kdybych si sedl a řekl: „Já jsem ten, kdo 100% napodobí Kiskeho." Nejdřív ze všeho - já nechci napodobit nikoho, protože mám natolik ega, abych si sedl a řekl: „Hej, já jsem Andi a doufám, že mě budou mít lidi rádi pro to, kdo jsem…mimochodem, nikoho napodobovat nebudu." Ne kvůli tomu být přesně jako Kiske….to by bylo hodně vysoce ceněno.

Mám tvoje sólo album…zaplatil jsem hromadu peněz, abych to sem importoval…ale mám to…uděláš nějaké další?

Andi Deris: Jo, určitě. Myslím, že při sólo albech je spousta srandy, protože si sedneš a děláš, co se ti zlíbí! (smích) Jen se musíš uspokojit tak, jako sexuální cestou, máš všechnu sílu ve svých rukou! Hahahahaha!! Ne, při sólo albech je spousta srandy!

To sólo album se mi opravdu líbí, a zní to jinak než Helloween, což je dobře, a taky jsem si k tomu koupil všechny singly. Přemýšlel jsem o jedný písni…je to taky singl… „1000 Years Away"(1000 let daleko)…je to o týraném dítěti? Nebo o bitém, které spáchalo sebevraždu?

Andi Deris: Jo, je to vlastně o něčem, co se stalo v jedné sousedské rodině nedaleko ode mě. Hodně se to děje v Evropě a pravděpodobně i po celém světě. Víš, malé děti jsou týrány svými rodiči nebo sourozenci, kýmkoli, a ta rodina si to dokonce ani neuvědomuje, a tak mají ty děti spoustu problémů, protože jsou týrány svými rodiči…dokonce i sexuálně. A koukej….nikdo si to ani neuvědomí až do tý doby, co to dítě udělá něco fakt hloupýho jako že skočí ze střechy. Nikdo si to nikdy neuvědomil, až tehdy, kdy se to dítě pokusilo skončit svůj život. Pak otevřeli oči…ale předtím si to nikdo nechtěl uvědomit. To je to, co se stalo, a z čehož vím, že to dítě dávalo mnoho znamení, že něco bylo ROZHODNĚ ŠPATNĚ, ale nikdo po tom ani neflus. To dítě ve skutečnosti fakt skočilo ze střechy…díky bohu přežil…

Uli se patrně stal pro Vás výborným skladatelem?

Andi Deris: Ó jé… (smích) fakt dobrý…fakt dobrý…ta otázka nastala, když jsme se setkali ve studiu. Chtěli jsme dosáhnout něčeho, co by bylo mimo nás, ale bylo originální. Je to lehký popsat, ale těžký udělat. A tak když Uli přišel s těmahle nadupanejma riffama, bylo to něco mimořádnýho. Možná, že ne nic novýho…protože skupina už tohle dělala za dob „Walls Of Jericho". Nějak se to ztratilo. S Keeprem 1 a Keeprem 2 přišly krásné melodie a skvělé refrény, ale ta ničivost už tam nebyla. Když najednou Uli přišel s těmahle řekněme smyčkovýma technikama, doporučovanýma kytarám…DIVNÝ…jako riff z Revelation…je to smyčková technika a vlastně to bylo hráno smyčkou. Pak přišel s doporučením toho stejného rytmu kytaře a hej…je to tu.

Chystáte se jet na turné do Brazílie a Latinské Ameriky?

Andi Deris: Jo, jasně…myslím, že jsme hráli „Monsters Of Rock" v Brazílii a Argentině a taky jsme měli nějaký svoje vlastní show třeba v Buenos Aires a budeme mít zase! Myslím, že koncem roku by jsme měli dorazit do Jižní Ameriky.

Poslední otázka…ke kterým zpěvákům jste vzhlížel?

Andi Deris: Hmm, Paul Stanley a Rob Halford

Když už mluvíme o Robu Halfordovi…co si myslíš o nové změně v Priest?

Andi Deris: Těžká otázka…za prvé, to nové album se mi nelíbilo, ale teď, po tom, co jsem si to poslechl šestkrát nebo sedmkrát se mi to začíná víc a víc líbit. Myslím, že ten nový zpěvák je skvělý. Má stejný rozsah jako Rob Halford. Nevím, jestli má takovou osobnost…nejsem ten. co by měl rozhodnout, jestli má nebo nemá takovou osobnost, protože jsem byl upřímně Robův fanoušek. Nevím, jestli má osobnost Roba Halforda a myslím, že by to měly rozhodnout fanoušci.

OK…teď, tohle je moje poslední otázka. (smích) Máte nějaké kontakty s nějakou z jiných německých skupin, jako Rage…Gamma Ray…atd.?

Andi Deris: (smích) No, hlavně s Gamma Ray, protože naše zkušebny jsou od sebe asi 200 metrů. Takže trčíme ve stejný hospodě, když jsou obě skupiny líný nahrávat. (opět smích) Tam si sedneme a klábosíme a bla bla bla. Ten nový kytarista z Gamma Ray…Henjo Richter, je jeden z Weikiho nejlepších přátel. Dělá to tím snazší, sedět bez nějaký nepříjemný diskuse. Zpočátku nebyl mezi skupinou a Gammy Ray dobrý vztah, ale od té doby, co Ingo zemřel, držíme spolu a už nejsme nepřátelé, protože jsme viděli, co se může stát, víš ne?