Studio Report / The Dark Ride - rozhovor s Andi Derisem

Zdroj: SPARK - 1999/2000
Autor: Nikolas Krofta
Poděkování: Vobusa

Jedním z nejočekávanějších počinů roku 2000 je novinkové album skupiny HELLOWEEN. Ostatně jako pokaždé, když se tito mistři vysokých rychlostí a silných melodií sejdou ve studiu, aby dali dohromady novou kolekci čerstvých nápadů a písniček. Tentokrát k tomu po obligátním několikatýdenním zkoušení nového materiálu v německém Hamburku dochází na ostrově Tenerife, kde (jak známo) zpěvák Andi Deris i s rodinou bydlí již několik let a kde má druhý domov i kytarista Michael Weikath. Andiho studio Mi Sueno má takový standard a parametry, že se v něm může konat i podobně nákladná produkce jako nové album HELLOWEEN. Byl to právě Andi, kdo mi podal ty nejčerstvější informace o pokrocích a katastrofách ve studiu.

Ke katastrofám zatím díky bohu nedošlo. Spíš všechno probíhá zcela podle plánu a myslím, že by se nám tentokrát dokonce mohlo podařit dodržet harmonogram - mít koncem července v rukou finální verzi alba. Ta by se potom měla v průběhu první poloviny září objevit na trhu.

Už máte k dispozici název alba?

Mohla by se na tom ještě něco změnit, ale dosavadní pracovní název "Nice To Beat You" se nám dost všem líbí a celou tu záležitost vlastně skvěle vystihuje.

Není tajemstvím, že s vámi na albu pracuje zajímavé producentské a zvukařské duo. Charlie Bauerfeind a Roy Z. Znalcům k těmto jménům, myslím, netřeba nic dodávat. Spolu ale Charlie a Roy zatím nepracovali, pokud se nemýlím…

Byla to totální náhoda, že se u nás ve studiu sešli oba dva. Vlastně jsme se s nimi nezávisle na sobě chtěli seznámit a zvážit, jestli by spolupráce s jedním z nich stála za to. Jenomže jak už to chodí, svoje termíny musel dodržet Roy a musel je dodržet i Charlie, takže se totálně změnil rozpis termínů a oba dva tady přistáli přibližně ve stejnou dobu. Nedalo se nic dělat a museli jsme jim oběma nalít čistého vína. Řekli jsme, že bychom jednoho z nich určitě chtěli mít ve studiu. Dohromady tady v první fázi oba zůstali deset dní a my jsme s nimi v té době chodili po barech a po hospodách, váleli se na pláži, ale i pilně diskutovali a bavili se o hudbě, a snažili se jim přiblížit naše představy o dalším albu HELLOWEEN. No a po těch deseti dnech jsme si všichni takovým stylem padli do oka, že vlastně neexistovala jiná varianta, než aby s námi spolupracovali oba najednou. V praxi to funguje výborně. Nálada ve studiu by nemohla být lepší a přes všechny vtípky a blbosti produkce pokračuje bez větších problémů. Je to zatím hodně produktivní spolupráce.

Stylově se toho u vás zřejmě ale tolik měnit nebude.

Podle dosavadního připraveného materiálu by se dalo mluvit o tom, že album bude někde mezi "Master Of The Rings" a "Better Than Raw", ovšem se zvukem jedenadvacátého století. Charlie a Roy nám navíc pomohli dokončit některé nápady, jež jsme měli připraveny již na "Better Than Raw", ale které se s tehdejším producentem nedaly dotáhnout úplně do konce. Teď je najednou bez větších problémů možné například pro HELLOWEEN zcela novátorské ladění kytar. Ani nemluvě o tom, že se nám na pásek podařilo umístit spoustu zvuků, u kterých náš bývalý producent pouze krčil rameny a říkal, že neví, jak by něco takového mělo fungovat.

Tommy Hansen, producent vašich posledních tří studiových alb, určitě neodvedl špatnou práci. Ale přesto možná i jemu chyběl partner, který by konečný výsledek dohnal do další dimenze.

Tommymu určitě jako parťák chyběl Tommy Newton, který měl svého času obrovský podíl na zdařilých podobách obou dílů alba "Keeper Of The Seven Keys". To je bez pochyb.

Otázkou samozřejmě zůstává, proč jste Tommyho Newtona znovu neoslovili a nepřibrali na palubu?

Chtěli jsme to udělat, už se na tom pracovalo. Ale rychle jsme si všimli, že Tommy už nemá tu jiskru jako tenkrát. Že dosáhl určitého standardu, který buďto nemohl nebo nechtěl překročit. Samozřejmě je to i nadále dobrý producent, ale dorostla celá řada lepších. Jedním z nich je určitě i Roy. Ten je zatím hladový, tvrdě na sobě pracuje a stále hledá nové pracovní a produkční metody. Otázka samozřejmě je, jak na tom bude za deset let… V současné době ale Roy nejenom pro mě představuje tu nejoptimálnější verzi Tommyho Newtona roku 2000.

Chystáte i na novinkové album takové překvapení, jakým byla na "Better Than Raw" hodně nekompromisní skladba "Push" nebo na albu "The Time Of The Oath" už téměř stadiónová hymna "Anything My Mama Don´t Like"?

Překvapení se rozhodně konat budou. Bez nich by to nemělo cenu a nebyla by to taková legrace- Ovšem konkrétní věci prozrazovat nebudu. To by potom celé překvapení nemělo ten efekt.

Prozradit bys mi mohl alespoň pár názvů nových písniček. Když už nic jiného…

Můžu ti říct pár pracovních názvů. Nikdo mě potom ale v září nesmí ukřižovat, když se některá ze skladeb na albu buďto neobjeví nebo objeví s jiným názvem. Takže: "If I Could Fly", "Do You Feel Good?", "Recall The Night", "Mirror, Mirror", "Fading Away"… Také bude záležet na tom, jak se k jednotlivým věcem povedou texty a jak celou situaci budou vystihovat. Například těžko zůstane u názvu "If I Could Fly" pokud text bude pojednávat o potápění v oceánu. (smích)