Markus o turné "Rabbits On The Run"

Zdroj: AZ Rádio
Autor: Jarda Loucký
Baskytarista HELLOWEEN exkluzivně pro AZ Radio
Před koncertem německé kapely HELLOWEEN (5.11.2003, Sportovní hala, Zlín) jsme si popovídali s Markusem Grosskopfem.

Helloween jsou po pár letech opět ve Zlíně. Pamatujete si ještě na váš minulý koncert?

Markus Grosskopf: Díval jsem se z tourbusu jestli něco poznám, ale přijeli jsme docela pozdě a už se začalo stmívat a pršet a tak si toho moc nevybavuju.

Jste vlastně uprostřed turné, které jste začínali v Jižní Americe ale bohužel v poslední době jste museli zrušit několik evropských koncertů kvůli hlasovým problémům zpěváka Andiho Derise. Je už Andi v pořádku?

Markus Grosskopf: Hrajeme na koncertě dvouhodinový set a pak druhý den cestujeme na další štaci, zatímco naši technici přepravují vybavení. Tento režim byl pro Andiho hodně vyčerpávající a tak jsme byli nuceni udělat po konzultaci s lékařem pětidenní pauzu a myslím, že je to lepší.

Jak turné probíhá a jak fanoušci přijali Vaše nové album Rabbit Don´t Come Easy?

Markus Grosskopf: Odehráli jsme několik opravdu velmi dobrých koncertů a myslím, že i album fandové přijali za své.

Helloween jsou na hudební scéně téměř 20 let, Cítíte se po těch letech jako veteráni metalové scény a jak do kapely zapadli dva nové členové a obzvlášť pak mladičký kytarista Sasha Gerstner?

Markus Grosskopf: Sashovi je šestadvacet a má opravdu hodně energie, je pro kapelu osvěžením, chceme přece ještě nějakou dobu hrát! Druhým členem je Stefan Schwarzman, muzikant, který prošel Accept, UDO a Running Wild, bubeník, který je zvyklý být hodně na turné a tak do kapely dobře zapadl.

Vím, že Andi deris žije na Tenerife. Co bylo důvodem jeho odchodu z Německa a jak jsou na tom ostatní členové Helloween?

Markus Grosskopf: Když budu mluvit o sobě, tak já jsem se narodil v Hamburku, žiji tady, mám tady svoji rodinu a domov. To je nesmírně důležité, musíš mít svůj domov, aby se člověk měl kam vrátit po pěti-šesti měsíčním turné. Co se týká Andiho, myslím, že má rád takové povětrnostní podmínky, které mu poskytuje právě Tenerife a vůbec všechny věci kolem.

Co je podle tebe nejdůležitějším okamžikem v kariéře Helloween?

Markus Grosskopf: Co je nejdůležitější?.. myslím, že je důležitá každá nová nahrávka, všechno co s tím souvisí, lidé, kteří jsou na tom zainteresovaní, určitá míra stresu z toho jestli nahrávka dobře dopadne u fanoušků, jestli se bude prodávat… každé turné je důležité..Co já vím.. asi nejdůležitější je, abychom se udrželi v dobré kondici a mohli nahrávat a koncertovat, tak jako je tomu teď.

Žiješ normálním způsobem života nebo spíš jako rocková hvězda?

Markus Grosskopf: Chodím normálně do restaurace, nebo na pivo, do klubu s přáteli. V Hamburku. Myslím, že nevedu žádný život rockové hvězdy, žiju docela normálně.

Představ si, že máš žít 6 měsíců na opuštěném ostrově a můžeš si vybrat 3 věci, které si sebou můžeš vzít a navíc ještě 6 cédeček...

Markus Grosskopf: 6 cédeček?...Thin Lizzy - Live And Dangerous, pak Rainbow - On Stage, něco od Sex Pistols asi Never Mind The Bollocks, Dream Theater - Images and World, Soilwork - Figure Number Five a šestým by bylo něco od Beatles. ..No a ty tři další věci..tak to bych si vzal nějaké bylinky a koření abych si mohl vylepšit jídlo, pak bych si vzal manželku a samozřejmě kytaru.

No a teď ještě par otázek na tělo. Jakým způsobem začínáš obvykle svůj den?

Markus Grosskopf: Vstanu, pak udělám osobní hygienu, posnídám - mnohdy ještě v posteli a pak dělám nějaké věci kolem muziky a vyřizuju své záležitosti, jdu někam na jídlo, nebo za přáteli, do kina a tak nějak…

Jak to děláte, že na fotografiích vypadáte tak dobře?

Markus Grosskopf: Hmm. Ani nevím snad je to tím, že nevedeme žádný rock´n´roll life style. Občas si dáme nějaké pivo ale na turné to prostě nejde. Když jsme doma, tak se dá někam vyrazit, ale na turné opravdu ne.

Čím jsi chtěl být jako dítě?

Markus Grosskopf: Určitě muzikantem, vlastně už ve čtrnácti jsem měl svoji první kapelu. Hráli jsme punk, něco na způsob Sex Pistols..

A co groupies?

Markus Grosskopf: Pořád existují (smích).

Díky za rozhovor a tvoji trpělivost.