Uli Kusch & Michael Weikath o albu Better Than Raw

Zdroj: SPARK - 1998
Autor: Nikolas Krofta
Poděkování: Vobusa

Alespoň v mých očích představuje album "Better Than Raw" nejsilnější počin HELLOWEEN od příchodu zpěváka Andiho Derise. Skupina na jedné straně zatím nejšikovněji dokázala zpracovat nové vlivy, které z nemalé části souvisí právě s kompozerskou přítomností Andiho, na straně druhé jasně evokuje ty nejsilnější hudební prvky své hudební minulosti. Kytarista Michael Weikath a bubeník Uli Kusch byli až v nepříjemně moderní aule jednoho hotelu v Kolíně nad Rýnem mými rozhovorovými partnery…

Všiml jsem si, že vás kytarista Roland Grapow (na rozdíl od všech svých dosavadních alb s HELLOWEEN) na "Better Than Raw" neumístil ani jednu skladbu. Přitom v podobě titulní skladby na albu "The Time Of The Oath" dokázal zkomponovat vskutku kvalitní kus hudby, o němž jsem se domníval, že patří k jeho vrcholům a že byste na něj na "Better Than Raw" mohli navázat.

Michael: Roland ve studiu nahrával kytary do téměř všech skladeb, které komponoval Uli, a kompletně nahrál i skladbu "Don´t Spit On My Mind", která autorsky pochází od Markuse. Nehledě na to se s Rolandem ve studiu dobře doplňujeme, a když například dojde k tomu, že já jsem fyzicky a psychicky na konci a nemůžu hrát dál, nastoupí Roland a všechno zahraje podle mých představ. Já jsem ho tenkrát před albem "Pink Bubbles Go Ape" do HELLOWEEN chtěl vzít, protože jsem měl dojem, že naše tvorba je až příliš evropská a že by to chtělo pár elementů amerického rock´n ´rollu. Tím, že s námi ale hraje a zpívá Andi, který má takový rock´n ´roll skutečně v krvi, beru teď Rolanda spíš jako výborného kytaristu a dobrého zpěváka vokálů. On se po hudební stránce začal zajímat o trochu jinou hudbu než dřív, což je slyšet i na jeho sólovém albu "The Fours Seasons Of Live". Ale myslím, že se svou situací u HELLOWEEN je i nadále spokojen a že ho plně uspokojuje adaptace skladeb ostatních členů skupiny.

Uli: Roland chtěl na "Better Than Raw" umístit skladbu ve středním tempu, která se nám však příliš nepozdávala a která na albu nakonec nebyla, protože v té době byl celkový koncept už jasně dán. Řekli jsme mu to, on s tím neměl problémy, a tak tu jeho písničku možná někdy v budoucnosti vydáme jako bonus na nějakém dalším singlu. Myslím si, že Rolandův problém tentokrát spočíval v práci na jeho prvním sólovém albu. Poněkud přecenil své schopnosti. Příště si všechno pořádně rozmyslí, než bude na svém novém albu dělat zase skoro všechno sám. Problém byl v tom, že album připravoval přes dva roky a najednou mu jeho vydávající firma řekla, že do léta musí být venku. Propadl tedy poněkud panice, začal pracovat ve dne v noci, a to bylo zrovna období, kdy zbytek HELLOWEEN v horké kompoziční fázi.

Michael: Rolandovi se stalo přesně to, čemu bych se chtěl ubránit. Někdy v budoucnosti bych také chtěl nahrát sólové album, na němž by byly ještě evidentnější vlivy klasické hudby, ale takové album chce čas a já si nepřeju, aby mi při jeho přípravě někdo přiložil nůž na krk a tlačil mě k termínu vydání. To potom raději nevydám vůbec nic!

Uli se na "Better Than Raw" silně profiloval jako skladatel. Samozřejmě komponoval už i v minulosti, ale tady mu vedle geniálního a do dnešního dne vůbec nejlepšího intra skupiny s geniálním názvem "Deliberately Limited Preliminary Prelude Period In Z" patří kredity hned na tři skladby…

Michael: Nevím, proč by Uli neměl komponovat, když to opravdu umí. Náš bývalý bubeník Ingo Schwichtenberg o komponování nikdy nejevil žádný zájem a raději vymyslel nějaké opravdu komplikované breaky, což mu vždycky šlo. Uli takové breaky dokáže vymyslet zrovna tak, ale vedle toho dokáže vymyslet i skvělé melodie a spojit je do písniček.

Uli: Deset let jsem hrál na bicí jako šílenec a myslím si, že jsem na tomto nástroji dosáhl takového standardu, že jsem si mohl dovolit začít prozkoumávat i ostatní nástroje. Mám výhodu v tom, že na bicí hraju téměř automaticky a nemusím příliš přemýšlet o tom, co mám hrát. Můžu se tedy soustředit i na jiné věci, jako například na komponování.

Andi mi jednou říkal, že si Uli vymyslel sice dobré, ale pro logicky uvažujícího kytaristu téměř nehratelné riffy…

Michael: Neřekl bych nehratelné. Jsou to pro kytaristy spíš nezvyklé riffy.

Uli: To samozřejmě souvisí s tím, že jsem se hru na kytaru nikdy pořádně neučil a že na tento nástroj hraju spíš instinktivně. Nemám pořádnou techniku a kytaru držím tak, že by se mi většina kytaristů vysmála. Ale nějakým záhadným způsobem to funguje, a když jsem do zkušebny přinesl například nápady ke skladbě "Revelation", všichni jenom uznale kývali hlavami. Při některých pasážích, které jsem na "Better Than Raw" vymyslel, se na mě Weiki a Roland dívali tím nenávistným stylem, jakým já se dívám na Weikiho, když vymyslí nějakou téměř nezadatelnou figuru na bicí na počítači a potom mě s úsměvem poprosí, jestli bych to nemohl zahrát.

Michael: Vtipné na tom je, že Uli mi neřekne: "To nezahraju". Spíš si sedne za bicí a dře tak dlouho, dokud tu figuru neumí. Já si myslím, že s podobnými kompozičními metodami jsme na správné cestě. Zrovna nedávno jsme s Ulim byli takovým způsobem inspirováni, že jsme se sešli ve zkušebně a začali komponovat tak, že on mi říkal, co mám hrát na kytaru, a já mu říkal, co má hrát na bicí!

Nevím, jestli to souvisí pouze s Uliho kompozičním podílem, ale "Better Than Raw" má zvláštní atmosféru. Atmosféru jako snad ještě žádné album HELLOWEEN předtím. Konkrétně skladba "Revelation" mi chvílemi připadá jako spontánní jam…

Michael: Nebylo to vysloveně naším cílem, ale chtěli jsme, aby na rozdíl od "Master Of The Rings" nebo "The Time Of The Oath" bylo všechno poněkud uvolněnější. Aby všechno tak trochu viselo ve vzduchu. Tentokrát jsme do studia nepřišli s definitivně vypracovanými pasážemi, ale chvílemi jsme měli pouze hrubou kostru, na jejíchž základech jsme začali hrát. Uli řekl, abychom všechno přestali do morku kostí pilovat, a abychom skladby nějakým způsobem dotáhli do konce až během nahrávání. Nejdřív jsem takové metodě příliš nevěřil, ale postupem času jsem z ní byl opravdu nadšen, protože skvělá pasáž ve skladbě " A Handful Of Pain" (Weiki demonstruje pískáním a šermováním rukou) vznikla přímo při jejím nahrávání. Alba "The Time Of The Oath" se v mezičase prodalo víc než milión exemplářů, a tak jsme v určitém směru byli pod tlakem. Ale byl to pozitivní tlak. Když si teď "Better Than Raw" poslechnu, musím říct, že i pod tlakem se dá docela dobře pracovat. Myslím, že by album nemohlo mít takovou dynamiku, kdybychom na něm pracovali nějakým jiným způsobem.

Skladba "Push" je snad nejbrutálnější kus hudby v dějinách HELLOWEEN. Stojí z toho důvodu hned za intrem?

Uli: "Push" pochází z mé skladatelské dílny. Musím říct, že když jsem skladbu slyšel v definitivní verzi, taky jsem se trochu vyděsil. (smích)

Michael: Musím říct, že mne brutalita "Push" inspirovala k tomu nápadu, aby další album HELLOWEEN začalo ještě intenzivnější, nebo přesněji řečeno, brutálnější kompozicí.

Andiho hlas je v první sloce "Push" a i v některých dalších částech skladby téměř k nepoznání. Jak jste toho docílili?

Uli: Použili jsme toho prastarého fóru, že jsme jeho zpěv nahráli a potom pouštěli pozpátku.

Michael: Taky jsme si trochu pohráli s harmonizérem.

Víc než "Push" je v tradici tvorby HELLOWEEN zakořeněná závěrečná skladba "Midnight Sun"…

Michael: Při nahrávání jsem si to pořádně neuvědomil, ale když si teď "Midnight Sun" poslechnu, musím uznat, že určité vlivy "How Many Tears" nejsou k přeslechnutí.

Jak jsi přišel na nápad vybavit skladbu "Laudate Dominum" latinským textem a kombinovat ho s onou především dřív typickou "dětskou melodií"?

Michael: Čas od času není špatné v rámci tvorby HELLOWEEN vyzkoušet něco nového. Když jsem pro "Laudate Dominum" měl pohromadě hudbu a začal vymýšlet text, pořád mi něco chybělo. Nakonec jsem zjistil, že to, co mi chybí, je latinský text. Zavolal jsem tedy mému bývalému učiteli latiny Güntherovi Dörntemu a společně jsme to dali dohromady. Jinak si ale nemyslí, že by ta základní melodie byla tak "dětská" jako některé jiné melodie HELLOWEEN v minulosti. Mně spíš připomíná mohutný kostelní chorál.

Na albu "The Time Of The Oath" se svého času nalézala skladba "Steel Tormentor", kterou jste podle vašich komentářů JUDAS PRIEST chtěli inspirovat, aby po dlouhé době zase něco natočili. Já osobně si nemyslím, že se jim to albem "Jugulator" podařilo, ale o to tady nejde. Jen se nemohu zbavit dojmu, že "Push" má na "Better Than Raw" stejnou funkci jako tenkrát "Steel Tormentor" na "The Time Of The Oath"…

Michael: Uli to tak nevidí, ale já si myslím to samé, co ty. "Push" je skladba, který by JUDAS PRIEST měla ukázat, že určitě dokážou nahrát něco lepšího než ten odpad, který umístili na "Jugulator", a to ještě k tomu se zpěvákem, který absolutně nemá vlastní charakter. Takových zpěváků v Severní Americe na každé pláži najdeš deset, akorát, že každý z nich nemá smlouvu na vydání alba. Možná, že ten Rapper opravdu umí zpívat, ale na základě poslechu "Jugulator" usuzuji, že tomu tak není. Jestli se mýlím, rád se nechám přesvědčit o opaku!

Uli: Myslím, že by Rapper mohl znít o hodně líp, kdyby s ním JUDAS PRIEST natočili album, které by znělo jako JUDAS PRIEST.

Nedávno jste ve Španělsku dokončili klip k prvnímu singlu z "Better Than Raw" s názvem "I Can". Text skladby pojednává o tom, že všechno jde, když se chce. Slyšel jsem, že jste demonstraci tohoto starého pravidla poněkud přehnali…

Michael: Myslím, že se dá bez přehánění říct, že se jedná o nejlepší klip, jaký jsme kdy udělali. Natáčeli jsme ho mimochodem s produkční firmou Vanessy Warwick, která tenkrát dělala pořad Headbanger´s Ball na MTV. Scénář byl skutečně dost divoký a my jsme při jeho realizaci mohli o něco víc přemýšlet. Andi totiž při natáčení skákal do vody, plaval uprostřed moře se zavázanýma očima, se zavázanýma očima jezdil autem atd. Když bylo všechno natočeno, přišel za námi producent a říkal: "Kluci, je skvělé, že Andi všechny nebezpečné situace při natáčení absolvoval na vlastní kůži, ale klidně si mohl říct o kaskadéra."

Uli: Dovedeš si představit, jak se Andi v tu chvíli tvářil.

Možná by nebylo špatné se zmínit o obálce "Better Than Raw". Po delší době jste se vrátili ke komiksovému ztvárnění. Ovšem ne s vaším oblíbeným malířem Frederickem Moulaertem…

Michael: Frederick se v té době nalézal někde ne cestě kolem světa a nebylo možné ho zastihnout.

Uli: Dostal nás tím způsobem tak trochu do časové tísně. Naštěstí jsem si vzpomněl na Rainera Lawse, který maloval obálky, když jsem ještě hrával u HOLY MOSES. Všechno šlo jako na drátku a myslím, že kvalita obalu a bookletu se kryje s kvalitou samotného alba.

Michael: Frederick svoji cestu kolem světa naplánoval dost nevýhodně, protože jsme s Rainerovou prací byli hodně spokojeni a hodláme s ním spolupracovat i nadále.

Na turné k albu "Master Of The Rings" jste překvapili zařazením vaší klasické skladby "Ride The Sky". Nehodláte vaše fanoušky překvapit i teď a zahrát na společném turné s IRON MAIDEN, na festivalech nebo na sólových koncertech například vaši klasickou skladbu "Guardians"?

Michael: Ty žiješ na jihu Německa, a tak to nemůžeš posoudit, ale já, když teď skladbu "Guardians" poslouchám, slyším námořnické popěvky. Možná, že se ti to bude zdát směšné, ale je to tak. Byl jsem tenkrát často v přístavu a nechal jsem se jimi ovlivnit, proto nemůžu říct, že bych "Guardians" vyloženě miloval, i když vím, že pro některé lidi tato skladba patří k nejlepším od HELLOWEEN vůbec. Ještě přesně nevíme, jaký program na turné k "Better Than Raw" budeme hrát, takže všichni asi budou muset počítat s momentem překvapení.

Ještě něco. Když jsem vás v létě navštívil ve zkušebně, říkali jste, že vám pomalu lezou krkem věčné otázky na téma Kiske / Hansen. Vím, že jste svého času ustanovili, že za každou otázku v této oblasti se vám bude muset zaplatit pět marek…

Uli: (smích) Bohužel jsme zjistili, že je to příliš primitivní opatření. Kdekdo by zaplatil například padesát marek a na Michiho a na Kaie se ptal celý rozhovor. Proto jsme přešli k drastičtějším opatřením. Weiki to jednou udělal tak, že v anglické televizi před rozhovorem jednoho reportéra varoval, že podobné otázky by se mu mohly vymstít. Samozřejmě, že taková otázka padla a Weiki vstal a reportéra shodil ze židle. Nutno říct, že se jednalo o živé vysílání.

Michael: Ta epizoda se musela dost rozkřiknout, protože od té doby se lidi v naší minulosti tolik nerýpou. (smích)