Interview s Markusem Grosskopfem - 2010

Zdroj: www.helloweenboard.com
Přeložil: Jakub "Tykvůň" Zeman

Blahopřeji k "7 Sinners". Vaše nové album rozhodně patří k nejrychlejším a nejagresivnějším kouskům, které jste kdy nahráli...

Díky! Jsem moc rád, že se ti líbí. Dle mého názoru je to skutečně nejtvrdší materiál, jaký jsme kdy stvořili.

Rozhodli jste se ho záměrně vydat hned po "Unarmed", tedy albu s akustickými a jazzovými adaptacemi vašich největších hitů?

Inu, ne docela. Protože když jsme pracovali na "Unarmed", netušili jsme, že následující naše výtvory budou tak brutální. Ale když se první skladba ze "7 Sinners" začala rýsovat v detailnější podobě, tak i Weiki nadhodil, že by takhle vznikl supercoolový kontrast, kdyby i ostatní skladby byly v podobně agresivním stylu.

Je pozoruhodné, že rychlost a agrese, které jsou na albu přítomny, nijak neškodí vašim typickým melodickým linkám. Jak jste udrželi tu křehkou rovnováhu?

První skladby vlastně nebyly zas až tak rychlé, ale když Dani přidal své bicí, byl z toho skutečný blázinec. A co se týká kousků, na které ještě nic nenahrál, navrhl tu a tam přidat brutálnější pasáže, aby tak bicí přitvrdil ještě víc. Poslechli jsme ho, a jak vidíte, výsledek je ohromující. Od doby, kdy jsme začali tvořit, přes zkoušky a přes nahrávání ve studiu, se nové skladby stávaly stále tvrdšími, a může za to právě Dani!
Ale zároveň musím říct, že nejen Dani, ale i všichni ostatní přispěli ke kvalitě "7 Sinners". Je to jedno z našich nejkreativnějších děl a nejvíc jsme na něm pracovali jako tým. Od první skladby po poslední je všechno výsledkem společného úsilí, jež by se nikdy nezrodilo bez neuvěřitelné chemie, která momentálně v Helloween panuje.
Čili nejdříve jsme si doma připravili nápady. Pak jsme se sešli a jali se nad nimi diskutovat. A když jsme je prodiskutovali a určili, co se má udělat, začali jsme montovat jednotlivé pasáže a pracovat na hrubých plánech. Po celou dobu, co jsme zkoušeli (tedy do května, kdy jsme se přesunuli do studia Mi Sueno), písničky postupně rostly a měnily se, vyvíjely se nám přímo před očima, až se z nich staly tyhle zabijácké fláky!

Zníš docela vzrušeně, ale máš pro to důvod - nový materiál opravdu zabíjí. Na "7 Sinners" lze najít některé modernější a pro vás netradiční prvky. Myslím, že to bude Andiho práce, že?

Absolutně. Je z nás nejotevřenější k novým věcem, ne jako já a Weiki, my jsme tradicionalisté. Je zajímavé, že Andi nevtiskne do svých skladeb jen zvuk a moderní přístupy, ale i moderní myšlenky, moderní světonázor. Těžko se to vysvětluje... Prostě něco, co naplní skladbu zevnitř.
A nejen on. Je dobré zmínit se o Saschovi. Také myslí velice originálně, vkládá do svých kousků čerstvé nápady, a to nám pomáhá odlišit zvuk od jiných. Obzvláště, když se nám teď podařilo zkombinovat to nejlepší - tradiční, typický styl Helloween se snoubí s Andiho moderním myšlením, Saschovými rozmanitými nápady a Dani, jako třešínka na dortu, bubnuje jako obludný stroj a sváří vše v jednu brutální ocelovou pěst.

Překrásně řečeno! Budu tě citovat v recenzi, haha! Mimochodem, kdo je těch "sedm hříšníků"? Napadá mě jich pět, ale ten zbytek...?

Kdo je těch pět?

Ty, Weiki, Andi, Sascha a Dani

Správně! Zasloužíš si tedy, abych ti sdělil, kdo jsou zbývající dva, poněvadž většina lidí to pochopí, až když bude album na trhu. Šestým hříšníkem je Keeper, Strážce - velmi starý hříšník, který je s námi skoro od začátku, a sedmým je pan Dýně.

Pan Dýně? Willie?

Ano, přesně tak. Willie osobně. Skvělý hříšník dle mého názoru, hahaha! Je dokonce starší než Keeper.

Nicméně... Jelikož se objevily různé zvěsti, že Kai Hansen a Roland Grapow budou hrát na desce jako hosté, ale evidentně to byly jen zvěsti -

Né, taková věc ani v nejmenším nenapadla!

Mohlo to být v souvislosti se společným vystoupením vás a Kaie Hansena během poslední tour...

Je mi líto, jestli někoho zklamu, ale ani jeden se neúčastnil nahrávání desky.

Dobře, změňme téma. Řekni nám něco o obalu desky - má velmi temný a zlovětsný vzhled.

To ano a opravdu se mi líbí. Není to něco obecného, čemu by každý rozuměl, ale není za tím ani žádná hlubší myšlenka, ale je to ohromně působivé. Vždycky jsem si rád hrál s číslem 7 - částečně proto, že je to opak 6 … 6 … 6, haha! Vypadá sice prapodivně, ale hodí se perfektně k duchu a poselství desky.

Trochu mi připomíná obrázek a atmosféru na "Dark Ride". Tam je kolotoč (v názvu titulní skladby), ale tady - rotující břity...

Ano, jedna věc mě vlastně nenapadla. Nový obal je rozhodně velice ponurý. Nemá nic společného s náladou a světonázorem ve stylu "Happy, Happy Helloween"

A proč jste vlastně nastoupili tento směr? Na rozdíl od "Rabbit Don't Come Easy", který se nesl v duchu veselých a pozitivních tónů, a dokonce i "Gambling with the Devil" byla dosti rozjařená deska...

Upřímně řečeno, z žádného konkrétního důvodu. Prostě jsme si řekli: "Proč nepřidat na různorodosti?" Proto jsou všechny songy zlé, kousavé a znějí nevrle.

Dalším temným albem ve vaší diskografii je beze sporu "The Dark Ride". Jak bys ho porovnal s novinkou?

Hm, zajímavá otázka. Myslím, že "7 Sinners" je mnohem helloweenštější album, protože je plné tradičních prvků a ačkoliv je temné a pochmurné, je temné a pochmurné typicky naším, helloweenským způsobem. Zatímco "Dark Ride" bylo z většiny stvořeno pod nátlakem producentů a externích skupin lidí, nová deska je organičtější a celistvější. A ani navzdory masivnímu zvuku se nelze splést - je to stoprocentní Helloween!

Ale bez konceptu, že?

Kompozice nespojuje žádná běžná tematická síť. V obecném smyslu to není konceptuální dílo.

Byl bys tak hodný a pověděl nám něco o každé z písní?

"Where the Sinners Go" - moje oblíbená, je velmi silná píseň, plná síly. Je v ní něco neskutečně mocného a chci ji hrát naživo, protože bude mít ohromný účinek na publikum.
"Are You Metal?" je něco jako Andiho vyznání v duchu celé desky. Poselství skladby je o tom, že je třeba si pamatovat minulost, kdy jsme vyrůstali s naší oblíbenou hudbou a začali hrát. Upřímné vyznání pravé lásky k pravé hudbě.
"Who Is Mr. Madman?" - Tenhle kousek mám moc rád, protože jak hudba, tak text odkazují k příběhu "dokonalého gentlemana". Je to o něm - kde je teď, co dělá, a tak dále. Takže jsme do skladby zapojili melodii "Perfect Gentleman"... Velmi návyková skladba!
"Raise the Noise" je tradiční kousek napsaný panem Weikathem. Je velmi snadné poznat, že ho napsal on. A líbí se mi pekelně.
"World of Fantasy" - Napsal jsem to já a přísně jsem se soustředil na melodii a lehčí zvuk, a když jsem skladbu klukům navrhl, neměl jsem ponětí, jestli se bude na desku hodit. Nicméně jim se velmi zalíbila a zařadili ji na páté místo, aby posluchač po počátečním šoku trochu vydechl, haha. Je to něco jako světlo na konci tunelu. Nebo přesněji, uprostřed tunelu, hahaha!
"Long Live the King" je skvělá kompozice kterou Andi zasvětil svým hrdinům Judas Priest a Ronniemu Jamesi Diovi, aby ukázal, z čeho vzešel, a že si své hrdiny stále připomíná. Pocta těm největším.
"The Smile of the Sun" je obrovsky zajímavý kousek. Někteří ho nazývají baladou, ačkoli úplně baladou není. Název skladby je sice "Úsměv Slunce", leč není v ní ani náznak úsměvu, ani náznak slunce. Má temnou náladu, podobně jako zbytek desky. Mnoha lidem se líbí kvůli unikátní atmosféře a skvělému aranžmá. Je klíčem k základní myšlence celého alba.
"You Stupid Mankind" je úžasná píseň stvořená v mozku pana Gerstnera. Měl několik bláznivých nápadů, které se vyvinuly ještě bláznivějším způsobem. Tahle skladba perfektně ladí s výtečným novým materiálem.
"If a Mountain Could Talk" je moje píseň. Zrodila se mi v hlavě právě s tímhle veršem - "kdyby hora mohla mluvit", který se pak stal i jejím názvem. Divil jsem se, co děláme s přírodou, aniž bychom si uvědomili jak nezodpovědně se chováme k Zemi, a zajímalo mě, jak by asi na naše iracionální jednání reagovaly hory a oceány. A tak jednoduchý veršík přerostl ve více než sedmiminutovou kompozici v typicky helloweenském stylu, se spoustou rozličných momentů a notnou dávkou rozmanitosti.
"The Sage, The Fool, The Sinner" je typickým příkladem, jak píše písně Weiki. Vždycky má hlasité, rozmáchnuté a podmanivé refrény se silnými vokálními linkami soustředěné kolem ostatních částí skladby. Vpravdě klasické!
"My Sacrifice" je další výtečná skladba Saschy. Originální zpracování druhdy tradičních věcí, leč naservírované tak, aby ladilo s celkovám konceptem "7 Sinners".
"Not Yet Today" je minutové intro, které Andi napsal, aby mohl v následujícím kousku posluchačům prozradit ještě více.
"Far in the Future" - velmi zajímavé. Dokonce bych řekl experimetální, opět Andim napsaný kus, na kterém lze vidět, jak zkombinovat klasické prvky Helloween s mnohem modernější, funky látkou tak, aby se neztratila identita kapely.


Díky moc! Všiml jsem si, že po "Rabbit Don't Come Easy" ses nějak odvázal a píšeš teď pro kapelu mnohem víc materiálu než v dřívějších letech.

Ano, to je pravda. Během 80. let byla většina mých skladeb na B-stranách singlů, ale později jsem se očividně zlepšil, haha! Mám na sebe větší nároky? Nevím, možná. Ale na rozdíl od let minulých teď zapisují cokoli mě napadne. Nikdy nevíš, odkud králík vykoukne, haha!

Máš oblíbené album Helloween?

Ne jedno. Miluji "Keepera", "Walls of Jericho" a "Master of the Rings", s nímž jsme se opět našli v poněkud složitějším období kapely.