Weiki o situaci ve skupině

Zdroj: SPARK 5/02
Poděkování: Pavel Soukup
Tykve v pohybu
Situace ohledně skupiny HELLOWEEN je v současné době zapeklitá. Progresivní a z dnešního pohledu vskutku vydařené předloňské album "The Dark Ride" se setkalo se spíše vlažnými reakcemi, zdánlivě pevně integrovaní a v posledních letech hodně kreativní členové, kytarista Roland Grapow a bubeník Uli Kusch, byli vypovězeni, a zatímco Uli byl nahrazen doposud málo známým bubeníkem Markem Crossem (hrál nějakou dobu v řadách METALIUM a nabubnoval poslední album KINGDOM COME "Too" - pozn. autora), prázdný post druhého kytaristy stále ještě nebyl obsazen. Kompilační dvojdisk "Treasure Chest" se zdá být pouze řádně vachrlatým překleknutím času, nicméně je na světě. Michael Weikath: No a zatímco všichni okolo HELLOWEEN si dělají starosti s tím, co bude, kytarista Michael "Weiki" Weikath zůstává jako vždy stoicky klidný a poskytuje na slunném ostrově Teneriffe jeden rozhovor za druhým. Ten náš se odehrával několik dní předtím, než byl tento skoro-ráj překvapen neuvěřitelně brutálními přírodními živly.

Weiki, na trhu je novinkové kompilační album HELLOWEEN. Našel bys alespoň jeden argument, proč by si ho někdo měl koupit? Vždyť neobsahuje absolutně nic známého…

Michael Weikath: To je sice pravda, ale na druhé straně si musíš uvědomit, že k mání není žádná naše pořádná "best ofka". Lidi, kteří nás ještě neznají, si dvojdisk pořídí a získají dost dobrý přehled o naší dosavadní kariéře. Reprezentativní výběry má na trhu většina důležitých kapel jako SCORPIONS, ACCEPT, JUDAS PRIEST nebo DIO a teď ho máme i my. Kdybychom tu kompilaci odmítli, vydávající firma a náš management by ji udělaly na vlastní pěst, a tak jsme tomu nakonec předešli. Dali jsem dohromady kompilaci našich ne nejpopulárnějších, ale prostě nejlepších písniček.

Kompilaci "The Best, The Rest, The Rare" tedy za reprezentativní nepovažuješ…

Michael Weikath: To zcela určitě ne! Před časem ji na trh uvedla naše bývalá vydávající firma a my jsme se na výběru písniček absolutně nemohli podílet. Nehledě na to ta kompilace tenkrát byla firmou ještě dodatečně remasterována a to taky ne vždy k dobru věci. Rád bych se od "The Best, The Rest, The Rare" definitivně distancoval! Byl to podnik k ničemu, který na rozdíl od "Treasure Chest" určité fáze dějin kapely ignoroval.

O "Treasure Chest" mluvíš jako o reprezentativnímu výběru. Ale pokud vím, bývalí členové kapely jako kytarista a zpěvák Kai Hansen nebo zpěvák Michael Kiske s jeho realizací příliš moc do činění neměli…

Michael Weikath: Myslím si, že s dvojdiskem budou moci žít. Vybírali jsme písničky i v jejich zájmu, Charlie Bauerfeind společně s námi při novém masteringu skladeb odvedl dobrou práci, a jak víš, některé starší skladby jsme dokonce i nově smíchali, což konkrétně takovému "Keeper Of Seven Keys" nebo "Ride The Sky" jen prospělo.

Případné bonusy či rarity jste nepřidali proto, aby lidi, kteří od vás všechno mají. Dvojdisk nemuseli kupovat?

Michael Weikath: Dá se to tak říct. Jako fanoušek jsem vždycky proklínal oblíbené kapely a interprety, když vydali nějakou kompilaci a dali na ni například dvě nové písničky, kvůli kterým musel člověk utratit peníze. My jsme si řekli, že přenecháme rozhodnutí fanouškům. Oni musí vědět, jestli jim stojí za to kupovat dvojdisk kvůli kvalitnímu bookletu a lépe znějícím známým písničkám.

Jako velká rarita se na "Treasure Chest" měl objevit Andim Derisem nově nazpívaný baladický velehit "Windmill", který se v původní verzi objevil na zbytečně podceňovaném albu "Chameleon". Andi nakonec na Kiskeho převratný vokální projev nestačil?

Michael Weikath: Andi by "Windmill" nazpíval po svém a určitě by to dopadlo dobře. Šlo o to, že měl zpívat do původní verze a my bychom posléze všechno pouze nově smíchali a zmasterovali. Jenomže někdo na příslušném místě dokonale zabordelil původní pásy alba "Chameleon" a bez nich jsme tento experiment provést nemohli. To ale neznamená, že - pokud pásy ještě někdy někde vyplavou - novou verzi "Windmill" nepořídíme.

Objektivně viděno se výběr skladeb na kompilaci zdařil. Ale proč album "The Time Of Oath" nezastupuje například hymna "Stell Tormentor" namísto tvé ne zrovna výjimečné kompozice "Kings Will Be Kings"?

Michael Weikath: "Kings Will Be Kings" je prostě vhodnějším reprezentantem tradičního stylu HELLOWEEN. Je to takový konglo-merát skladeb "Ride The Sky" a "How Many Tears". "Steel Tormentor" byla opravdu skvělá písnička. Nic proti ní! Ale přece jenom zněla víc jako JUDAS PRIEST než jako HELLOWEEN! Nehledě na to jsme na kompilaci nepustili tolik písniček z alba "Walls Of Jericho" a "Kings Will Be Kings" byla taková moderní vzpomínka na právě tohle album. Ostatně jsem jí nahrával s tou samou technikou a na tutéž kytaru, se kterou jsem svého času nahrával téměř kompletní "Walls Of Jericho".

V prvním, limitovaném nákladu album vychází ve zvláštním balení a ještě s bonusovým diskem "Buried Treasure", který obsahuje průřez bonusových skladeb z vašich singlů. Není to tak trochu škoda? Nestálo za to počkat a jednoho dne vydat dvojdisk se všemi vašimi singlovými bonusy?

Michael Weikath: To byla bohužel opět věc vydávající firmy, která je dokonale spojená s naším managementem. Kdybychom bonusový disk byli odmítli, oni by si ho stejně zřejmě prosadili. A tak jsme raději přistoupili na jakýsi kompromis. Je to škoda, protože tím pádem jsme tak trochu ztratili možnost jednoho dne tebou zmiňovaný dvojdisk plný singlových bonusů vydat. Ale snad to ještě nějak vymyslíme. Na druhé straně možná není až tak špatné, že některé singlové bonusy zůstanou tam, kde jsou. Například coververze "Blue Suede Shoes", kde se Kiske pokoušel zpívat jako Elvis, sice nebyla špatná, ale nemusel bych se k ním vracet. Podobně to mám například i se skladbou "Red Socks And The Smell Of Trees" a ještě s několika dalšími kandidáty.

V Japonsku loni vyšla sice levně vyrobená, ale přesto velmi zajímavá DVD-kompilace "The Pumkin Videos", která obsahuje veškeré videoklipy HELLOWEEN. Nebylo v rámci vydání "Treasure Chest" rozumné tuto kompilaci vydat i ve zbytku světa?

Michael Weikath: Bylo by to samozřejmě velmi rozumné, ale nedošlo k tomu. Pokud vím, koncem roku by se v Evropě a v Americe nějaké DVD HELLOWEEN mělo objevit. Sami sice ještě nevíme, co na něm bude, ale doufám, že se na něm mimo jiné objeví i všechny naše videoklipy. Stejně se divím, že na DVD ještě nevyšla naše koncertní videokazeta "High Live". Vždyť dnes je DVD už zcela běžný nosič, na kterém vychází i docela hodně opravdu nezajímavých hudebních programů!

Nemůžu se tě nezeptat na současnou situaci uvnitř kapely. Uli a Roland jsou pryč, nového kytaristu stále ještě nemáte, bude s vámi hrát relativně neznámý člověk na bicí. A nedávno jsem se ještě navíc dočetl, že jste před odchodem do studia ohledně pořízení alba "The Dark Ride" vůbec spolu nezkoušeli.

Michael Weikath: To pro nás ale nebyl problém. Každý z nás si pro sebe dělal písničky, pořídil demosnímky a posléze jsme si je navzájem posílali sem a tam. Veškeré písničky, které jsme tenkrát nahráli na album "Metal Jukebox", jsme spolu předtím rovněž nenazkoušeli.

Ale to byly všechno coververze, které jste měli v uších…

Michael Weikath: Jasně, máš pravdu. Ono to souviselo s tím, že jsme na sebe nějak už neměli chuť, a tak jsme se scházeli skutečně pouze tehdy, když jsme se vidět museli. Tedy ve studiu nebo na koncertech. V dohledné době ale s novou sestavou HELLOWEEN začneme zkoušet na zbrusu nové studiové album a nejpozději tehdy bych opět strašné rád tvořil ve zkušebně nové písničky společně s ostatními.

A proč už nové písničky nebudete psát společně s Rolandem a Ulim?

Michael Weikath: Například s Ulim jsem si v posledních měsících jeho členství v HELLOWEEN už neměl absolutně co říct. Neptej se mě proč. Sám nevím, proč k tomu došlo. Ale bylo tomu tak. Nevyvíjel se mezi námi už absolutně žádný dialog. No a Roland?! Už několik let jsem u něho měl pocit, že jeho sólové ambice jsou pro něho minimálně tak důležité jako HELLOWEEN. Na turné jsme se s ním navíc několikrát dost nehezky pohádal. Vzniklo to kvůli rozdílným názorům a samozřejmě i kvůli tlaku, který na kapele po nevelkém úspěchu alba "The Dark Ride" ležel. Myslím si, že pro obě strany je dobré, že všechno dopadlo, jak to dopadlo. Roland a Uli teď pracují na prvním albu svojí nové skupiny MASTERPLAN no a my budeme pokračovat s dvěma novými lidmi.

Došlo k rozchodu třeba i kvůli neúspěchu "The Dark Ride"?

Michael Weikath: Album šlo jiným směrem, než jít mělo. Bylo to první album pro našeho nového evropského firemního partnera a měli jsme zřejmě k celé věci přistoupit jinak. Ale stalo se, a protože jsem v té době byl ještě demokrat, sledoval jsem dění uvnitř kapely a dělal to, co po mně ostatní chtěli. Ale teď je s legrací konec. Demokrat budu znovu, až uvidím, že se jedná o správnou, logickou demokracii. HELLOWEEN se teď musí vrátit zpět na správnou cestu, musí vydat opravdu silné album. Cokoliv jiného by nám zřejmě mohlo zlomit vaz. Stál jsem u vzniku každého alba HELLOWEEN a už před jeho dokončením jsem pokaždé tušil, kudy povede cesta a jestli se album povedlo nebo ne. Teď chci svého instinktu aktivně využít a může slíbit, že lidem zklamaným "The Dark Ride" se naše další album líbit bude. Chtěli bycho ho natáčet koncem léta a mohlo by vyjít kolem Vánoc nebo začátkem příštího roku.

Jenomže zatím stále ještě nemáte druhého kytaristu. Hlavní kandidát, kytarista GAMMA RAY a tvůj dlouholetý přítel Henjo Richter, se stále ještě nevyjádřil.

Michael Weikath: Doufám, že to brzy udělá. Vím, že to rozhodnutí pro něj není zrovna jednoduché, ale pro mě Henjo představuje jedinou možnou variantu. Zná kapelu výborně, zná všechny její členy, má podobné hudební myšlení a skvěle se spolu určitě budeme doplňovat.

A když řekne "ne"?

Michael Weikath: Na to teď vůbec nemyslím. Prostě musí říct "ano". Nedokážu si představit, že bychom pokračovali s někým jiným. Existuje pouze několik lidí, kteří do HELLOWEEN dobře vidí. A mně se nechce začínat s integrací někoho zcela cizího. No a například ty na kytaru nehraješ…

Je ti ale jasné, že když Henjo opustí GAMMA RAY, aby šel hrát s vámi, nastane mezi oběma kapelami a především potom mezi vámi a Kaiem Hansenem opět doba ledová? A přitom jste se v posledních letech začali znovu sbližovat, váš baskytarista Markus dokonce GAMMA RAY vypomáhal na jejich posledním turné.

Michael Weikath: Doufám, že Kai a i ostatní členové GAMMA RAY s touto situací dokáží žít. Není to pro ně jednoduchá doba, není to jednoduché ani pro Henja. V těchto dnech by se měli všichni čtyři sejít a mělo by padnout definitivní rozhodnutí. Kai už prý Henjovi říkal, že mu je celkem jedno, jak se rozhodne, ale že je nutné, aby to rozhodnutí bylo čisté. Nikdo z nás bohužel neví, jak to Kai s tou čistotou myslel. Já osobně bych se byl rád už před půl rokem s Henjem sešel a udělal s ním několik nových písniček pro HELLOWEEN. Ale teď se holt musí stále vyčkávat.