HELLOWEEN - Jak šel čas II.

Zdroj: SPARK 10/98
Autor: Nikolas Krofta
Poděkování: David, Pavel Soukup

Helloween
Jak šel čas - komentovaná diskografie část II.

S předsevzetím, že nechám Weikiho okomentovat veškeré v Evropě doposud vydané nosiče HELLOWEEN to začalo, ovšem na jednu věc jsem přitom zapomněl. Weiki je velký řečník, a namluvil toho opravdu hodně. Před měsícem jsem Weikiho zarazili u alba "CHAMELEON" V tomto čísle dostáváte k přečtení zbytek.

Mr.Ego (Take Me Down) (EP, 1994)
SPARK: Přišel konec roku 1993, opustili, respektive museli vás opustit Michi a Ingo a vznikla sestava, která funguje dodnes. Vedle vás dvou a Rolanda tedy ještě bubeník Uli Kusch a zpěvák Andi Devis.

Weiki: Na to období už si ani pořádně nepamatuju (smích). Ale vím, že Roland tenkrát přišel s několika opravdu silnými demosnímky, které mi ukázaly, že skupina znovu žije a že jejími žilami proudí nová krev. Proto jsem považoval za otázku cti, že Rolandovu kompozici použijeme na první singl k připravovanému albu "Masters Of The Rings".

Markus: Mně "Mr.Ego" trochu evokoval tvorbu LED ZEPPELIN, spojenou s klasickými HELLOWEEN a bylo to v tu chvíli přesně ono!

SPARK: Text skladby byl úplně jasně o Michim. Nezdálo se vám takové zúčtování s minulostí příliš rychlé a příliš jednoduché?

Weiki: Nebylo primitivní, ale elegantní. Proto jsme skladbu na album umístili. Roland toho od Kiskeho musel hodně snést, a tak bylo víc než legitimní, že něco takové udělal. Kiske si svého času myslel, že s ním Roland ve všem souhlasí a že mu kryje záda. Ale nebylo tomu tak. Roland mi po Kiskeho odchodu říkal, že si od Kiskeho všechno poslechl, nic neříkal a myslel si své. Potom se posadil a zkomponoval a otextoval skladbu "Mr.Ego", jejíž obsah je, myslím, výmluvnější než tlustá knížka na toto téma!

Markus: Michaelův odchod od nás byl zvláštní. Zavolal mu náš osobní manažér Harrie a poprosil ho, ať přijde na schůzku s námi. Michael pouze odpověděl, že takových schůzek v uplynulých měsících už bylo dost a že stejně nemají cenu a že raději bude doma komponovat další písničky. Harrie mu řekl, že tahle schůzku je ale opravdu nutná, protože v jejím rámci mu bude sděleno, že s ním zbytek skupiny nechce nadále spolupracovat. Tak nějak to bylo…

SPARK: EP bylo tenkrát prvním počinem pro vaši novou vydávající firmu Castle Communications. Vím, že jste ji v rozhovorech chválili. V té souvislosti je docela vtipné, že v bookletu EP byla u prvních dvou písniček zaměněna jména autorů hudby a textu.

Weiki: To se stalo krátce před odevzdáním do tiskárny. Později se to stalo i na našem koncertním albu "High Live", kde takových chyb v bookletu bylo o hodně víc.

Markus: Tam někde je dokonce napsáno, že sólo na kytaru hraje Kai Hansen a podobný blbosti.

Weiki: Problém byl v tom, že nám odpovědná osoba nebyla schopná zavolat a všechno si s námi neodsouhlasila. Ale k závažnějším chybám v téhle souvislosti zatím nedošlo.

SPARK: EP obsahuje skladbu "Where The Rain Grows", jeden z absolutních vrcholů "Master Of The Rings". Nezdála se vám být dostatečně silná na samostatný singl?

Weiki: V Japonsku to singl byl, podobně jako "Sole Survivor". Oni zkrátka mají specifický trh a všechno si dělají podle sebe. Úspěch jim dává za pravdu. Ale já jsem "Where The Rain Grows" alespoň ve zbytku světa jako singl vydat nechtěl, protože jsme za sebou měli podstatné změny v sestavě a mně se v tu chvíli nezdálo být příliš inteligentní vydat jako první singl nové éry vlastní kompozici. To by mi bylo dost trapný!

SPARK: Přejděme k bonusům. Andiho skladba "Can't Fight Your Desire" pocházela ještě z dob PINK CREAM 69. Každopádně jsem ji v době vydání na EP znal.

Weiki: Vážně? Popravdě řečeno jsem ani nevěděl, že by bylo starší. Ale je to každopádně pěkná, svižná písnička, která mi připomíná tvorbu PRETTY MAIDS. To bylo docela vtipný, protože oni pár měsíců po vydání našeho EP vydali nový album na něm byla hned na prvním místě skladba, která "Can't Fight Your Desire" dost připomínala!

Markus: My jsme tu písničku tenkrát dokonce chtěli dát na album…

Weiki: …, ale Andi říkal, že to stačí vydat na EP, protože má v zásobě tuny ještě lepších skladeb. On je prostě hodně dobrej a sebevědomej muzikant!

SPARK: Nechtěli jste skladbu tenkrát hrát i na koncertech?

Weiki: Chtěli, ale nakonec k tomu nedošlo. Ani Roland, ani já jsem nevěděli jak to hrát, protože Andi zrovna do týhle písničky ve studiu nahrál většinu kytar. Tenkrát to ve studiu byla hodně kreativní fáze. Každý člen skupiny byl z období před společným nahráváním absolutně na dně a až postupně jsme pochopili, že jsme mezi sebou všichni úplně v klidu a že můžeme pracovat a nemusíme se obávat toho, že by nám někdo jako v minulosti vpadnul do zad. Navzájem jsme si vypomáhali a všechno šlo strašně rychle.

Markus: Část skupiny míchala "Masters Of The Rings" a zbytek seděl ve vedlejší místnosti a pracoval na bonusech.

Weiki: Andi za sebou měl strašné období s PINK CREM 69, ve kterém nevěděl, za co vlastně ještě stojí. Jeho bývalí spoluhráči mu nadávali, že neumí zpívat, neumí hrát, píše blbý písničky a tak dále. A najednou přišel k nám a viděl, že hraje s lidma, který ho ve všem absolutně uznávají.

SPARK: Další exluzívní skladbou byla "Star Invasion".

Weiki: Naše promofirma nám na základě textu skladby nechala nakreslit blijící veverku. Text pojednával o tom, že někdo sedí v kosmickým korábu a hlídá zeměkouli. Najednou jeho směrem přiletí stovky korábů a, které se náhle promění ve veverky, které se mu vyblijou a vyserou do korábu. Jemu se to nelíbí a koráby opět odletí. DO skladby jsme neměli připravenej text a protože texty na "Master Of The Rings" byly částečně relativně náročný, řekli jsme si, že je čas na nějakej úlet. Takhle to dopadlo. Skladba je to opravdu dobrá. Připomíná mi Ozzyho Osbourna z jeho období s Jake E. Leem. Sólo jsem si mimochodem "vypůjčil" ze skladby "Over The Mountains"!

Master Of The Rings (CD, 1994)
SPARK: Vskutku obrovský comeback. Myslím si, že nebudu přehánět, když řeknu, že jste především na evropském trhu vstali z mrtvých.

Weiki: Na jedné straně jsme z takového úspěchu měli obrovskou radost, ale zároveň nás mrzelo, že se posluchači znovu začali o skupinu ve větší míře zajímat až v tu chvíli, kdy se o nás začalo proslýchat, že se po delší době orientujeme k našim kořenům, že se vracíme k naší starší tvorbě.

Markus: Přitom si nikdo z nás nemyslí, že by "Pink Bubbles Go Ape" nebo "Chameleon! byla z nějakýho hlediska méněcenná albu HELLOWEEN.

Weiki: Každopádně jsme najednou opět měli veškeré sympatie na naší straně. Lidi obdivovali naši odvahu propustit Kiskeho a na druhé straně i Andiho odvahu přejít k nám. V rámci toho najednou všichni chtěli slyšet, co z takové kooperace vzejde. A především v Německu k nám s Andim přešla strašná kvanta fanoušků PINK CREAM 69. Na to se nesmí zapomenout!

SPARK: Z dnešního pohledu bych řekl, že albu pomohl fakt, že jste na něj co se týče zkoušení a nahrávání měli tak málo času. Ostatně studio bylo zadané dlouhé měsíce předtím a sice pro HELLOWEEN s Michim Kiskem.

Markus: Příjemné na tom bylo to, že jsme měli tak málo času, že jsme o ničem nemohli uvažovat. Museli jsme pracovat, komponovat, nahrávat. To albu skutečně hodně pomohlo. Pomohlo mu i to, že jsme ho z velké části produkovali sami. To bylo v dané situaci to nejlepší rozhodnutí.

Weiki: Byli jsme k tomu donuceni, protože jsme v tak krátké době nedokázali najít toho pravýho producenta. Ale skutečně to byl šílený pracovní proces. Měli jsme čtrnáct dní na zkoušení a když jsme několikatýdenní nahrávání měli téměř za sebou a každý z nás si zhluboka oddechl, zavolali nám z firmy a řekli, že bychom co nejrychleji měli dodat ještě minimálně šest bonusů. Určitě v tý době mluvilo pro skvělou morálku uvnitř skupiny to, že jsme to zvládli!

Markus: Kdyby tenkrát každý z nás ke všemu nepřistupoval s notnou dávkou humoru, nezvládli bychom to.

Weiki: V rozhovorech se nás tenkrát kdekdo ptal, jak probíhalo nahrávání. Já jsem většinou odpovídal, že se na téměř nic nepamatuju, protože jsem se v té době tolik nasmál.

SPARK: Jak moc se Andiho pracovní metody lišily od metod Michiho?

Markus: Andi měl v tý době dost odlišný přístup než Michi. Byl neustále ve studiu. Dával pozor, jak skupina zachází s jeho vlastními kompozicemi a při míchačkách ho zajímalo, co a jak se dělá. Michi to dělal většinou tak, že všechno nazpíval, nahrál nějaký ty kytary a potom jsme ho několik dní ve studiu neviděli. Ale Andi se postupně uvolňoval i v tomhle směru a při nahrávání "The Time Of The Oath" byl daleko víc v klidu a studio dokázal i opustit. Věřil nám potom i v tom, jak zacházíme s jeho vlastními kompozicemi.

Weiki: Mě Andiho přítomnost ve studiu vyloženě baví. Je v pořádku, když nahrávám sólo a vidím přes sklo nahrávací kabiny v Andiho očích, že se mu to tak líbí. To jsou potom ve vzduchu úplně odlišný vibrace, než kdyby tam nebyl a nechal mě všechno dělat samotného.

SPARK: Hodně lidí mluvilo o citovaném návratu ke kořenům. Ale já si myslím, že album sice obsahovalo čtyři pět kompozic, které zrovna tak mohly najít cestu na vaše první tři alba, ale zároveň se tam našly i skladby, které pro vás nebyly příliš typické. A to teď zdaleka nemluvím pouze o Andiho kompozicích jako "Perfect Gentleman".

Weiki: Já osobně si taky nemyslím, že bysme tenkrát nahráli kopii nějakého našeho staršího alba. Něco do toho staršího směru šlo, ale zároveň je tam i například "Secret Alibi", skladba, kterou jsem v období "Pink Bubbles Go Ape" napsal pro Andiho, abych poznal, jak dobře se navzájem doplňujeme.

SPARK: To jsi o jeho angažmá uvažoval už v roce 1991?

Weiki: Byly to pouhé úvahy, protože obě skupiny byly natolik rozjeté, že by takový šachový tah byl hodně nerozumný! Ale tenkrát jsem se ho poprvé zeptal a on mě odmítnul. Když jsem "Secret Alibi" komponoval, měl jsem v hlavě jeho písničky pro PINK CREAM 69, jako například "Take Those Tears" nebo "I Only Wanna Be For You". Udělal jsem dokonce to, že jsem do "Secret Alibi" téměř do puntíku integroval klávesové figury právě z "I Only Wanna Be For You". Kdyby člověk chtěl, tak by refrény obou skladeb mohl zaměnit…

SPARK: Nezdá se vám album po textové stránce příliš překombinované? "Mr.Ego" je o Michim, "Sole Survivor" rovněž kriticky pojednává o vaší minulosti jako skupiny a "Where The Rain Grows" je Andiho kritický pohled na minulost u PINK CREAM 69.

Markus: Před nahráváním alba jsme toho hodně zažili a to se v textech nutně muselo promítnout. Nemyslím si, že bychom to příliš přehnali. Znám skupiny nebo interprety, které jsou schopny udělat kompletní koncepční album o zkrachovalém milostném vztahu.

Weiki: Byli jsme rádi, že každý z nás po dlouhé době zase mohl otevřít hubu a říct, co si myslí. Hlavně nám tebou jmenované texty ušetřily hodně času při rozhovorech. Novináři si v textech mohli přečíst, jak to všechno bylo a nemuseli se nás ptát na nekonkrétní blbosti. Měli předlohy, na kterých mohli rozhovory vystavět.

SPARK: Album vyšlo ještě jednou o několik měsíců později a sice rozšířené o bonusy "I Stole Your Love" (coververze KISS) a "Closer To Home" (coververze GRAND FUNK RAILROAD, kterou nazpíval Roland). Na jedné straně skvělá věc, na druhé straně si fanoušci kvůli dvěma písničkám museli koupit ještě jednou kompletní album.

Weiki: Ve vydávající firmě tenkrát došlo ke změnám a odešla většina lidí, kteří s námi svého času podepsali smlouvu. To znamenalo, že většina našich spřízněných musela odejít a přišel nový personál, který se nejdřív musel zaučit. To znamená, že k albu nikdy nevyšel třetí singl "In The Middle Of A Heartbeat", na kterém obě skladby měly být. To byla mimochodem opravdu dobrá balada, kterou jsem tenkrát napsal s Andim z toho důvodu, že jsem se rozešel s dlouholetou přítelkyní. Andi se mě ptal na moje pocity a přitom napsal dost výstižný text. Nejhorší na tom bylo, že moje tehdejší přítelkyně tenkrát album dostala a nejvíc se jí líbila právě ta balada. Tenkrát mi říkala: "Weiki, to je ale krásně smutný text. O kom pojednává"?!.

SPARK: "The Game Is On" byla tak trochu parafráze na "Rise And Fall"?!

Weiki: Jasně! Ale mimo tebe si toho téměř nikdo nevšiml. Ještě byl chtěl dodat, že to pro nás bylo opravdu důležité a povedené album. Chvílemi mi stylisticky připomínalo ta nejlepší díla Alice Coopera.

Perfect Gentleman (EP, 1994)
Weiki: Titul, který Andi v trochu jiné formě nabídl PINK CREAM 69 na jejich druhé album "One Size Fits All". Oni mu ale řekli, že je to blbost a že to nikoho nezajímá. My jsme si se skladbou potom trochu pohráli. Já jsem do ní například integroval kytarové figury, které mi připomínaly naši starší skladbu "A Little Time". Chtěl jsem v té době do našich skladeb integrovat hodně typických poznávacích znamení HELLOWEEN.

Markus: To se povedlo, aniž bychom se opakovali.

SPARK: Geniální byla coververze THIN LIZZY "Cold Sweat", která svého času vyšla i na prvním limitovaném digipakovém nákladu "Master Of The Rings" společně s rozhovorem s vámi.

Weiki: Obě coververze se povedly. "I Stole Your Love" i "Cold Sweat" jsme ve studiu nahrávali ve velké rychlosti bez větších střihů nebo vylepšování.

Markus: Byla tam i moje kompozice "Silicon Dreams", kterou jsem tenkrát "sešil" z těch nejrůznějších nápadů, které jsem měl v hlavě. Trochu mi to připomíná jednu věc od Michaela Schenkera, kterou jsem ale slyšel až několik měsíců potom.

Weiki: Když o tom tak uvažuju, mohli jsme "Silicon Dreams" dát na album například místo "Také Me Home".

SPARK: Já jsem podstatu "Take Me Home" nikdy nepochopil. Připomíná mi spíš tvorbu VAN HALEN než HELLOWEEN.

Weiki: Nám taky. Ale na album se skladba dostala především z toho důvodu, že byla svižná a nekomplikovaná. Tím, že existovala určitá podoba s VAN HALEN, si kdekdo mysle, že se jedná o Andiho kompozici. Ale nebylo tomu tak.

Markus: Instrumentální skladba "Grapowski's Malmsuite" zní přesně tak, jak napovídá název. Je hodně inspirovaná Yngwieho tvorbou. Ale to je v pořádku. Dokonce jsme ji hráli na některých koncertech v Japonsku, když si Andi po téměř dvou odzpívaných hodinách musel odpočinout.

Weiki: V několika zemích světa byl singl "Perfect Gentleman" první v hitparádě a my jsme tenkrát přišli za šéfem naší německé pobočky a říkali mu: "Perfect Gentleman" je dost velký hit. Možná, že by to chtělo vylisovat víc než vašich obligátních 12.000 singlů." Jeho odpověď byla: "Víc stejně neprodáme". No a v Německu a v desítkách dalších zemí skladba ještě dnes běží na každé průměrné rockové diskotéce.

Power (EP, 1996)
Weiki: Chtěl jsem zkomponovat skladbu v duchu tvorby SWEET. Nebylo to úplně bez komplikací, protože skladba sama o sobě měla působit jednoduše a právě kompozice takových skladeb je vůbec nejtěžší. Navíc náš producent Tommy Hansen byl v té době dost společensky unavený, a tak jsme museli pracovat i za něho. Výsledek byl v pořádku a na koncertech skladbu hrajeme dodnes.

Markus: Já sám musím říct, že se mi koncertní verze na albu "High Live" líbí o hodně víc. Má totiž spíš tu potřebnou energii.

Weiki: Coververzi skladby STATUS QUO "Rain" jsme tenkrát nahráli v duchu skupiny WHITE LION. Oni coververze taky dělali po svém a myslím si, že hodně dobře. Například jejich "Radar Love" se mi moc líbí. "Rain" jsme tenkrát zkoušeli strašně dlouho a stále to neznělo jako STATUS QUO. Jednoho dne jsme na to vykašlali a všechno udělali po svém. Zjistili jsme, že se STATUS QUO nedají napodobit ani náhodou. Ale neudělali jsme jim ostudu!

Markus: Skladbu "Walk Your Way" jsem měl hotovou už dávno a chtěl jsem ji umístit na moje sólové album, k jehož realizaci jsem se ale dostal až před pár měsíci. Je to pěkná písnička a i když mi ji "ukradli" HELLOWEEN, za tu verzi se není třeba stydět.

Weiki: Veškeré tehdejší bonusy jsme nahrávali u Tommyho v Dánsku a věnovali jsme se jim jako žádným bonusům předtím i potom. Akorát, že jsem měl dva a půl týdne nějakej záhadnej průjem a ve studiu jsem mohl pracovat pouze s velkou námahou. Dodnes nevím, z čeho to tenkrát bylo. Možná z námahy, nachlazení.

Markus: Byli jsme tam šest neděl a za tu dobu jsme dali dohromady šest skladeb. Tolik času jiné skupiny potřebují na kompletní album. Ale stálo to za to.

Weiki: Na jedné straně jsem měl kvůli průjmu špatnou náladu, ale zároveň to bylo romantických šest neděl. Sněžilo, venku bylo krásné zimní počasí a my jsme mohli v klidu pracovat.

SPARK: Na tomto přístupu je znát, že na rozdíl od jiných skupin bonusy neodfláknete.

Markus: Je to samozřejmě námaha, když člověk po kompletním albu musí vyprodukovat ještě další čtyři až šest kvalitních kompozic. Ale zároveň je to šance k experimentování nebo k nahrání coververzí skladeb oblíbené skupiny.

Weiki: Už několik let si na obsahu našich EP dáváme záležet a hodně fanoušků to pochopilo. Nás nikdy nebavilo lidem tahat peníze z kapes nějakými nesmyslnými remixy nebo nehotovými demoverzemi, které bez ostychu vydávají jiné skupiny. V tomhle ohledu pro mne byli příkladem SWEET nebo STATUS QUO. Jejich singly a EP se vždycky vyplatilo koupit, protože tam byly zajímavý bonusy. Jiný skupiny z tý doby daly na singl pouze dvě písničky z desky, což je nuda.

Markus: Bonusy mají u HELLOWEEN tradici. Naši fanoušci vědí, že je očekává něco zajímavého a netradičního. Byla by blbost udělat bonus, který se nese v podobném duchu jako obsah alba.

The Time Of The Oath (CD, 1996)
Weiki: Album, které zní přesně tak, jak jsme chtěli aby znělo. Nahrávali jsme ho relativně zastaralou metodou, ale je to metoda, které si cením i dnes. Někdo může říkat, že je to staromódní, ale Roland tam zní jak znít má a to samé platí i pro mne a mojí kytaru.

SPARK: Přesto se na albu nalézá několik skladeb, které se tam nalézat nemusely. Například "Kings Will Be Kings" nebo "A Milion To One". Relativně tuctové kompozice s průměrným bonusovým charakterem.

Weiki: "Kings Will Be Kings" je, myslím, dost dobrá skladba. V původní konstrukci zbyla z dob "Walls Of Jericho" a na album se hodila. Základní nápad je samozřejmě relativně jednoduchý, ale nemyslím si, že by to byla špatná písnička. O zbytku alba už jsme si v minulosti řekli všechno. Myslím si, že to nemá cenu ještě jednou omílat.

SPARK: Skladby "Still I Don't Know" a "Také It Ti The Limit" byly k mání pouze na asijském vydání alba. Proč nikdy nevyšly ve zbytku světa?

Weiki: tradiční problém. Měly být na singlu, který v Evropě nakonec nikdy nevyšel. Možná, že jednoho dne vydáme na nějakém sampleru. Především "Still I Don't Know" je totiž skvělá věc, která svého času vznikla v Dánsku a která má kritický text, kterým mě Andi vyloženě nadchnul. Dělal si v něm totiž legraci například z věcně nepřesných Německých spolkových drah.

The Time Of The Oath (EP, 1996)
Weiki: Uli dostal k narozeninám album Jean Michela Jarrea a konkrétně skladba "Magnetic Fields" se mu strašně líbila. Jednou přišel na zkoušku a říkal, že by to chtělo nahrát po našem. Nejdřív jsme si ťukali na čelo, ale zkusili jsme nahradit některé klávesy kytarami, basou a bicími a výsledek byl překvapivě kvalitní.

Markus: Později se nám Uli přiznal, že to album nepředstavovalo jeho první kontakt z Jarreho hudbou. V mládí ji musel doma poslouchat od svých sester.

Weiki: Coververzi skladby "Electric Eye" jsme původně nahráli na tributní sampler JUDAS PRIEST.

Markus: Ten tenkrát postavil na nohy časopis ROCK HARD.

Weiki: "Electric Eye" na našem EP vyšlo dřív než na samotném sampleru a nějaký lidi nám kvůli tomu nadávali. přitom jsme to na všechny včas oznámili. Ale stejně je to tak, že EP v současné době ve většině zemích světa není k sehnání, zatímco sampler je na trhu i nadále.

SPARK: Titulní skladba je jednou z nejsilnějších kompozic HELLOWEEN za posledních pár let. Ovšem není pro vás příliš typická. Proč jste ji vybrali na EP?

Weiki: RAINBOW svého času taky vydali na singlu "Stargazer" a nikomu to nevadilo.Po EP "Power" jsme chtěli ukázat, že se z nás nestává komerční skupina, kteréhožto faktu se všichni obávali.

Markus: Chtěli jsme ukázat jednu z netypických tváří HELLOWEEN.

Weiki: Navíc byl naplánován skvělý videoklip, který měl v první fázi vypadat jako menší film. Na jeho základě se mělo prodávat i EP. Ale ne všechno se povedlo a i když je klip slušný, mohl dopadnout ještě o hodně líp. Navíc tam byl ten problém, že písnička byla dost dlouhá, klip zrovna tak a nakonec snad v žádné televizní stanici světa neběžel kompletní.

Markus: Mně zkracování klipů v televizi a písniček v rádiu dost vadí. Vystřihnutí pěkného kytarového sóla považuju téměř za barbarství.

SPARK: V této souvislosti bylo svého času nejhorší sestříhání vašeho opusu "Halloween" z více než deseti na tři nebo čtyři minuty.

Weiki: Naše tehdejší americká firma RCA "Halloween" nutně chtěla mít na singlu a přemluvila nás k tomu, abychom ji dost drasticky sestříhali. Udělali jsme to nejlepší možné, ale přesto vznikla úplně jiná písnička.

Markus: Ale videoklip se tenkrát povedl.

Forever And One (Neverland) (EP, 1996)
Weiki: Překrásný videoklip jsme natočili za málo peněz jenom tak při zvukové zkoušce ve Španělsku. Samotná balada je rovněž pěkná. To byl Andi ve formě!

SPARK: Vzpomínám si, že jsem Andiho zrovna tenkrát navštívil v jeho soukromém studiu a on během svou dnů zkomponoval a sám nahrál obě bonusové skladby "Light In The Sky" a "Time Goes By"

Weiki: Nechali jsme mu v tom absolutně volnou ruku, protože jsme věděli, že mu můžeme důvěřovat. Firma chtěla na poslední chvíli k videoklipu baladický singl, a tak se Andi v neuvěřitelném tempu pustil do práce a všechno dokončil s úžasným výsledkem. Zbytek skupiny na studio neměl čas a Andi nám řekl, že je právě doma v Karlsruhe a že má čas jak na komponování, tak na nahrávání. Každý jiný zpěvák by v podobné situaci propadl absolutní panice, ale on to zvládnul EP tenkrát obsahovalo pouze jeho skladby. Vedle těch zmiňovaných ještě koncertní verzi skladby "In The Middle Of A Heartbeat", která byla stažena z "High Live". Nám to ale vůbec nevadilo, protože Andi je člen HELLOWEEN a má při své práci absolutně volnou ruku.

High Live (2CD, 1996)
SPARK: Po "Live In The U.K." vaše druhé koncertní album. Kdekomu vadilo, že jste "éru Hansen" nepřipomněli ani jednou písničkou a "éru Kiske" pouze čtyřmi skladbami. Zbytek tvoří materiál z vašich dvou alb s Andim.

Weiki: Náš přístup k výběru skladeb na album souvisel s tím, že jsme věděli, že určité skladby v živé verzi mají fanoušci na "Live In The U.K.". Konkrétně o "How Many Tears" si myslím, že skladby v kvalitnější koncertní verzi než tenkrát snad ani zahrát a zazpívat nedá. No a potom jsme v žádném případě nechtěli finančně podporovat naši první vydávající firmu a především jejího šéfa Walterbacha. Samozřejmě, mohli jsme zařadit "Ride The Sky", "March Of Time" nebo "Halloween". Ale věděli jsme, že by v takovém případě na dvojalbu, v jehož případě bylo jasné, že se bude dobře prodávat a ono se nakonec i dobře prodávalo, vydělali i lidi, který na něm vydělat neměli. Rok 1996 byl jedním z pracovně nejintenzivnějších v dějinách HELLOWEEN a my jsme nechtěli, aby na náš úkor vydělával někdo, kdo nedělal nic. Například "I Want Out" jsme nezařadili z toho důvodu, že by zbytečně vydělával peníze Hansen. Ale nehledě na to se v budoucnosti určitě ještě objeví nějaké koncertní album HELLOWEEN a do té doby bude právní a autorská situace snad v takové pohodě, že budeme moct zařadit všechny skladby, které budeme chtít zařadit. Prostřednictvím "High Live" jsme ještě jednou - především pro Severní Ameriku chtěli prezentovat novou tvář HELLOWEEN a tak by se nehodilo, abychom hráli příliš velké množství starších skladeb.

SPARK: Doprovodná videokazeta byla v pohodě, možná některé záběry byly chvílemi až příliš tmavé.

Weiki: To by ani tak nevadilo. Ale my jsme tenkrát měli k dispozici pět španělských kameramanů a když jsme se potom dívali na to, co natočili, zjistili jsme, že se vlastně dá použít pouze materiál od dvou z nich. Zbytek byl kvalitativně špatný, až hrůzostrašný.

Markus: tenkrát nás na turné doprovázel kameraman, který natáčel kilometry filmu před koncerty, po koncertech, v autobusu i v zákulisí a my jsme si mysleli, že ty záběry budou k použití. Nakonec byly použity pouze jako kulisa k závěrečným titulkům. trochu nás to zklamalo. Došlo i k takovým šílenostem, jako že se zapomnělo na zvukový záznam Uliho druhého kopáku. Ve studiu se kopáky potom ještě musely zdvojovat, aby se videokazeta a album vůbec mohly vypustit na trh.

Weiki: Já jsem byl přes šest dní v Londýně a dohlížel na to, aby se všechno nějakým způsobem dopadlo. Tenkrát jsem si nejednou říkal, že je štěstí, že mám dobrou přítelkyni. Kdyby mě totiž poprvé viděla na videokazetě "High Live", ani by se na mne nepodívala. Tam jsem chvílema vypadal jako chodící mrtvola. Kameraman, který měl natáčet jenom mne, mě totiž z devadesáti procent zabíral zespoda nahoru. Firma investovala hodně peněz a mohlo to být daleko lepší. Když ale člověk zná pozadí, musí uznat, že výsledek není úplně špatnej. To si potom nevšimne toho, že Andi v jedné písničce má na sobě bundu, potom zase ne a potom zase jo. Anebo že Roland v jedný písničce hraje na dvě různý kytary, aniž by si je vyměnil. Ale to jsou jenom detaily.

Markus: Stříhal to kluk, kterej se jmenuje Robin a on opravdu zapracoval . Během jednoho týdne udělal z absolutního průšvihu docela příjemnou videokazetu.

Weiki: Ale příště to bude muset bejt o hodně lepší!

I Can (EP, 1998)
Markus: Pilotní singl byl unikátní v tom, že se management, skupina a vůbec všichni okolo nás shodli na tom, že "I Can" je skladba, na které se dá postavit album. Nevedly se žádné dlouhé debaty, prostě se to udělalo.

Weiki: Hudbu jsme udělali společně s Andim a oba jsme byli s písničkou hodně spokojeni. Andi nejdřív měl strach, že refrén není dost silnej, potom jsem měl strach já, že není dost silná moje kytarová linka. Ale dotáhli jsme to do konce a reakce zbytku skupiny nás přesvědčila o tom, že jsme na sebe až příliš kritický.

Markus: Andi na EP dodal ještě skladbu "A Game We Shouldn't Play", která se mi osobně dost líbí. Nahrávali jsme ji zároveň se zbytkem alba a kvalitativně není o nic slabší…..

SPARK: V tomto bodě Weikiho komentář končí a samostatný rozhovor k albu "Better Than Raw" najdete v čísle 5/98.