Osobní ohodnocení alb

Autor: Standa

Dovolte, abych napsal obsáhlejší komentář k jednotlivým deskám Helloween. Ohodnotím to jako ve škole.

WALLS OF JERICHO
Skvělá deska, tak má vypadat opravdový speed! Kytary hrajou úžasně rychle, bicí na plné obrátky a Hansenův zpěv se náramně hodí. (2)

KEEPER OF THE SEVEN KEYS 1
Jednička je vyloženě Hansenovská (pomineme-li senzační ploužák "A Tale That Wasn't Right" od Weikiho), skvělý vstup "I'm Alive" a jeden z vůbec prvních Kiskeho počinů "A Little Time". Ovšem dle mého názoru největším kouskem na desce je Hansenova skladba "Halloween", propracovaná, výborná. "Future World" mě až tolik neláká. (1-)

KEEPER OF THE SEVEN KEYS 2
Weiki se konečně(!) dostává do popředí a píše úžasné skladby, která po právu zbláznily fanoušky. Deska, dle mého názoru nejlepší z období Kiskeho působení (Možná tam chybí nějaká ta balada...) (1)

PINK BUBBLES GO APE
Hansenův odchod způsobil rozčarovaní u fanoušků - NE VŠAK KVALITU NÁSLEDNÝCH ALB!!! "Pink Bubbles Go Ape" má výborný otevírák "Kids Of The Century", Weikiho "Number One" je parádní středoproudovka a hlavně nejsilnější skladbou (můj názor) je bezesporu "Mankind" (Grapow/Kiske). Nemá to chybu, ptám se tedy znova už po několikáté: PROČ TO LIDI NEPŘIJALI? Avšak zvuk je nic moc (nechci říct na hovno) (1-)

CHAMELEON
Perfektní deska. Zvuk T.Hansena je parádní a hlavně: HELLOWEEN UKÁZALI, ŽE NEJSOU "JEN" METALISTI, ALE UMĚJÍ SKLÁDAT PROMAKANÉ SKLADBY, POMALÉ, VELMI MELODICKÉ. Vždyť "Windmill", "I Don't Wanna Cry No More", "In The Night", "When The Sinner", "First Time" nebo "Giants" jasně dokazují, že je to perfect. Nebyl důvod album nějak odsuzovat, Kiske zpívá snad nejlíp za svou dobu, zpívá procítěně, NO PROSTĚ PARÁDA... (1)

MASTER OF THE RINGS
Dostáváme se do roku 1994 a po nutném odchodu Kiskeho přichází Andi Deris a dáva Helloween druhy dech (tady vsak až tak nesouhlasím, Helloween se spíš změnil - ALE ZMĚNIL SE PERFEKTNĚ!!!). Album "Master Of The Rings" poukazuje na to, jaká má Andi skladatelský talent. Stačí se zaposlouchat do "Sole Survivor", který startuje v našlapaném tempu. Nebo "Why?" a do perfektní balady "In The Middle Of A Heartbeat". Weiki nám nabízí "The Game Is On" a "Secret Alibi" a Roland jednu z nejsilnějších skladeb své tvorby "Mr.Ego". Album nemohu hodnotit jinak (1).

THE TIME OF THE OATH
Dva roky nato vyjde "The Time Of The Oath" a další skvělé skladby. "We Burn" nemá chybu, "Steel Tormentor" je přímo strhující, "Wake Up The Mountain" má silný refrén, avšak jsou zde i o poznání slabší songy (třeba "Kings Will Be Kings" nebo "Mission Motherland" - dodnes jsem nepochopil, co tím Weiki zamýšlel, možná je to ale na mě moc složité). Propracovanost sama - tak zni "If I Knew" a "Power" je prostě důkazem, že v jednoduchosti je krása. "Before The War" je jedna z Andiho nejlepších písní. Album má však výše uvedené nedostatky, kterých je škoda. (1-)

BETTER THAN RAW
BTR je přímo nabušené, zvuk hřmotný a Andi nám trochu ulítává, ale zpívá báječně. "Push" je návod, jak dělat metal a "Hey Lord" inspirací z pomalého přechodu na rychlý. "Time" má skvělou melodii a zazpívat to není nic jednoduchého. Ještě se zmínit o latinské skladbě "Laudate Dominum" a postačí na zhodnoceni (2)

THE DARK RIDE
Výlet do temnot aneb "The Dark Ride" mi moc nesedí. Už to zkrátka nejsou ty úsměvné tykve, chechtající se na zadní straně "Time Of The Oath", už žádné radostné popěvky "The Game Is On", ale jen temno. Ze skladeb mi pořádně utkvěla jen úvodní "Mr. Torture". Možná tím naštvu hodně fandů, ale hodnocení je ryze subjektivní (3)

RABBIT DON'T COME EASY
Poslední studiovka mě potěšila už z toho důvodu, že se kapela dostala z temna. Konečně. Po odchodu dvojice Grapow/Kusch přichází na post druhého kytaristy Sascha Gerstner a jeho "Open Your Life" dokazuje jeho schopnosti. "Just A Little Sign" je speedovka, Weikiho "Tune" klasika a Markusova "Sun 4 The World" je bomba. "Don't Stop Being Crazy" je balada, která má náboj a dynamiku. Temnoty ještě připomene "Back Against The Wall", ale následná "Listen To The Flies" nás navrátí zpět o pár let. Dost roztomilé jsou žabičky v závěrečné "Nothing To Say". (2)

Jsem rád, že Helloween se vrátili ke svému osvědčenému stylu (i když Keepery to nahradit nemůže). ALE STOJI TO ZA TO!!!