RECENZE - Rabbit Don't Come Easy

Autor: Pepíno

HELLOWEEN - Rabbit Don't Come Easy
© 2003 Nuclear Blast

Osobní recenze aneb Jak se králíček vybarvil

HODNOCENÍ (čísla v závorkách):
10 - nej nej nej.....prostě super.
Nižší čísla - horší a horší.

Po několika úvodních varhaních tónech jsem dospěl k názoru, že králíček má příjemný sametový čumáček, ale po rozjezdu „Just A Little Sign" ukázal také pěkně ostré zoubky. Úvodní odpichovka má opravdu grády a má všechny atributy dobrého hitu. Zvláště prostřední část s klávesovým uklidněním, nádherně propracovanými bubny a přechodem v kytarové sólo mě úplně dostalo. Zkrátka začátek „very very good". (10)

Ale pojďme dál. Vždyť králíček nám už vystrkuje ouška. I já jsem nastražil uši, abych zjistil, jak Sascha zapadl do dýňového kolektivu. Musím říct, že skladbičkou „Open You Life" se mu to určitě povedlo. Určitě je to kvalitní zápisné. (9)

Trojka - „The Tune". Tak tady jsem lehoulince zklamán. Nevím, ale mám pocit, že Weiki už napsal lepší skladby. Je to jakési bezkrevné a těžko zapamatovatelné. Ale je možné, že ještě změním názor (třeba po dalších 30 posleších....fuj...to je slovo). Naopak na albu „The Dark Ride" jsou „jeho" dvě skladby naprosto bezkonkurenčně nejlepší a líbily se mi hned na první poslech. „Jeho" jsem napsal v uvozovkách záměrně, protože v tomto naprosto souhlasím s Ulim, který prohlásil, že žádná píseň v kapele není dílem jednoho člověka. Jistě - jeden přinese nápad a melodii, ale ostatní ji určitě ještě rozvíjí.(8)

Čtvrtá skladba „Never Be The Star" se mi líbila hned jako první a hned jsem si ji v práci pobrukoval, protože je velmi líbivá až podbízivá. Bohužel je až příliš podobná „Perfect Gentleman", tudíž moje hodnocení zní: Toto už tu jednou bylo. (8)

Ááááá....pozor. Králíček vykukuje z klobouku ven a v očích se mu leskne zlověstný „Liar" - co k tomu dodat. Díky za ni, pánové. To je opravdu nářez s moderním zvukem a trashmetalovými prvky. A přitom je to pořád Helloween. Andi a spol se zde pořádně vyřádili. Ovšem nesouhlasím s tím, že by to byla od Helloween ta nejtvrdší skladba, kterou kdy napsali. Poslechněte si „Better Then Raw". Takový „Push" se mi jeví ještě tvrdší. A to vůbec nemluvím o celém „Jerichu". Ale je to samozřejmě věc názoru. (9)

A je tady šestá skladba „Sun 4 The World". Králík nám vybrnkává předníma packama arabské melodie a já čekám, co se bude dít dál. Následuje vojenské vybubnování a potom se rozjíždí pro mě osobně nejlepší skladba z celého alba. Propracované sloky a pak krásný refrén, který se snad musí líbit každému Helloweenistovi.(10) Potud první část alba.

V sedmičce - pomalé „Don't Stop Being Crazy" ukazuje králíček svou sametovou srst, ale podle mého názoru vůbec nemusel. Nevím, nevím......ale Andi a jeho ploužáky mi nějak nesedí. Jo to pan Kiske, to byl na pomaláče jinej kabrňák. V tomto ho Andi asi nikdy nedožene. (7) A když jsme u těch pomalých písní, tak se musím zmínit, že ploužáček „A Tale That Wasn´t Right" z Keeperu No1 je moje nejoblíbenější zahraniční pomalá písnička všech dob a těžko ji někdo překoná. Jako mladý kluk jsem si ji vždycky nechával hrát na diskotéce. Dík oběma Michaelům.

Dál tu máme osmou pecku v podobě Weikiho „Do You Feel Good". Na můj vkus je příliš klávesová až popová. Chápu, že Weiki má rád „tralala styl", ale tohle je úlet. Bohužel na této fošně už druhý. Míšo, co je s tebou? Chtělo by to zase nějakej „Power" nebo „Salvation". Tedy hodnocení osmičky? (7)

Králíček už je téměř celý z klobouku venku a spolu s kouzelníkem si zazpíval hymnu „Hell Was Made In Heaven". No to je prostě paráda. Super....super...super. Skvělá rytmika, výborná sóla, krásný hymnický sbor. Markus se činil a myslím, že zastínil velkého Weikiho. U této skladby jsem se moc dlouho nerozmýšlel a uděluji nejvyšší známku. (10)

V desítce "Back Against The Wall" nám králíček nějak zdrsnul. Zjišťuju, že ten jeho kožíšek není tak úplně jemňoučký. Thrashové prvky, temné zvuky....no....celkem příjemné oživení celé kompilace.(9)

A pozor! Králíček se nám nějak rozdupal. V jedenáctce „Listen To The Fly" se kapela pořádně vyřádila rytmicky, zkrátka…..bubeník si tady pěkně pohrál. A v refrénu ty výšky Andi vytahuje snad až z paty. (8)

„Nothing To Say" - třetí věc od Weikiho - a pro mě osobně třetí zklamání. I když ne již v takové míře, jako tomu bylo u „Do You Feel Good". Ale vraťme se ke dvanáctce. Nápad to není špatný, ale jaksi mi to neleze do uší. Zkraje je to jakési strašně těžkopádné. Střední, klidnější pasáž a závěr už jsou lepší. I když…..zase ty všudypřítomné vlezlé klávesy. Jakoby to bez nich Michael ani neuměl. No, a ty žabky na konci….to je opravdu originální….králík si s chutí zakvákal, že? (8)

A na závěr jedna typická německá. „Far Away" - tak k této skladbě můžeme rovnou buchnout razítko MADE IN GERMANY. Takových už v německých luzích a hájích vznikly tisíce. Rychlá, průbojná a silné refrény….zkrátka jako přes kopírák. Přesto ji hodnotím jako velmi dobrou. (9)

Nu, co dodat. Králíček se narodil zdravý a má se čile k světu. Bohužel sem tam někde má pomačkané chloupky. Ale to nevadí. Chlapci od Helloweenů to vzali za správný konec. Co mě ale opravdu zklamalo, jsou dvě věci:
1. Michael Weikath - za „jeho" skladby (mám-li brát v úvahu autorství, které je uvedeno u jednotlivých skladeb). Chtěl bych jen podotknout, že muzikant je to excelentní a moc si ho vážím (to jen pro upřesnění, aby mě zažraní ctitelé Michaela nesežrali zaživa).
2. Až příliš mnoho kláves. Ale asi je to trend, protože na „The Dark Ride" jich bylo taky požehnaně.

Ještě jsem chtěl říci, že návrat ke kořenům se Helloweenům povedl, ale paradoxně zásluhou hlavně Saschi. Starou gardu tentokrát zachránil Markus. Možná, že to vypadá, že se mi toto album nelíbí, ale musím říct, že žeru cokoliv, co Helloween vyprodukuje, takže já asi nejsem ten pravý na objektivní kritiku. Proto berte tyto řádky za jakési vyjádření mých osobních pocitů z této muziky. A řečeno slovy klasika….Můžete s tímto názorem nesouhlasit, můžete proti němu protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat. HAHAHAHA

Bonus nehodnotím, protože předělávka je prostě předělávka a originál je originál. Dále jsem se neodvážil hodnotit album po stránce textů, protože English prakticky neovládám a sebelepší překlad nemůže vystihnout myšlenkové pochody tvůrců při psaní těchto textů.

HAPPY HAPPY HELLOWEEN!