Hamburská formace HELLOWEEN byla v 80. letech patrně nejoblíbenější kapelou v Evropě a pro mnohé se stala legendou.
Počátky skupiny sahají až do roku 1978, kdy dva kytaristi Kai Hansen a Piet Sielck hráli ve skupině Gentry, ale po mnohých změnách v sestavě ji přejmenovali nejprve na Second Hell a poté na Ironfist. Po těchto změnách doplnili kapelu ještě bubeník Ingo Schwichtenberg a baskytarista Markus Grosskopf. V této sestavě nahráli demo kazetu se třemi písněmi - "Cold Heart", "Prisoner" a "Ain't No Fantasy", které napsal Piet Sielck.
Poté dostal Kai Hansen nabídku od Michaela Weikatha, aby vstoupil do jeho skupiny Powerfool, ale Kai nabídku odmítl. V roce 1982 se Piet rozhodl skupinu opustit. Později dělal zvukaře např.: pro skupiny Blind Guardian, Gamma Ray, Grave Digger a další (některé historky říkají, že Piet se více věnoval holkám než hudbě). Odchodem Pieta skupina na čas přišla o zkušebnu a tak Kai na chvíli zavítal do skupiny Michaela Weikatha Powerfool. Po nějakém čase když kluci opět mohli hrát ve zkušebně, tak při návratu s sebou Kai zlákal i Michaela Weikatha a kapela naposledy změnila název na nám už známý HELLOWEEN. V roce 1984 se podíleli 2 písničkami ("Oernst Of Life" a "Metal Invanders") na projektu "Death Metal Sampler", který vydávalo Noise Records.
Tento rok byl pro skupinu velice vydařený. Po uzavření smlouvy s Noise Records, vydávají jejich první oficiální nahrávku "Mini LP", na kterém Kai nahrál jak kytaru, tak i zpěv. V tomto roce také vychází ještě jejich první studiové album "Walls Of Jericho", na kterém nám hoši z Hamburku ukázali jak má vypadat správné metalové album. Zvuk byl sice ještě trochu syrový, ale na to, že to byl první počin kapely, tak byl sakra dobrý. S tímto albem, ale Helloween ještě přinesli i něco nového do světa metalového - speed metal. Ano je to tak, skupina Helloween je považována za průkopníky speed metalu. Po vynikajícím albu nastal čas na turné. V polovině štace Kai zjistil, že nemůže podávat 100% výkon když bude hrát a zároveň zpívat, a tak jim pomohl Ralf Scheepers z Tyran Pace. Poté skupina vydává ještě EP "Judas" a na konci roku se k Helloween ještě přidal zpěvák Michael Kiske. Nejdříve do skupiny nechtěl z důvodu, že jeho hlas se prý nehodí k jejich hudbě, ale naštěstí se nechal přemluvit.
Začíná nejslavnější období HELLOWEEN v sestavě: zpěv - Michael Kiske, kytara - Kai Hansen, kytara - Michael Weikath, baskytara - Markus Grosskopf, bicí - Ingo Schwichtenberg. V této době napsali materiál pro dvojalbum, jenže to se vydavatelství moc nelíbilo a tak 2CD bylo rozděleno na klasická dvě alba. V roce 1987 to bylo "Keeper Of The Seven Keys part 1", které u některých fanoušku nevyvolalo nějakou vlnu nadšení, přesto je to výborné album, ale celkem krátké. Album se okamžitě usadilo na předních místech v různých hitparádách.
To samé platí i o druhém albu "Keeper Of The Seven Keys part 2", které vyšlo o rok později. Obě dvě alba jsou nejprodávanějšími z celé historie skupiny a ještě dnes se hojně prodávají. Obě alba jsou velice profesionálně zpracované co se týče zvuku a skladatelského umění. Mezi největší hity patří "Future World" "Dr. Stein" "I Want Out" "Eagle Fly Free" a samozřejmě dvě mini-opery "Halloween" a "Keeper Of The Seven Keys". Každá má více jak 13 minut a ani na chvíli Vás nezačnou nudit.
No jak už to po vydání vynikajících alb bývá, následuje ještě lepší turné. Jenomže už při vydávání druhého alba z rodiny Keeperů to ve skupině začíná „bublat". Kai Hansen se pohádal s vedením Noise Records a necítil se moc dobře na připravované dlouhé turné a když žádal, aby turné bylo zrušeno nebo aspoň zkráceno, tak mu skupina nějak extra vyhovět nechtěla, teda aspoň Weikath. No a tak se stalo, že v polovině turné v prosinci 1988 jim Kai prásknul dveřmi a zbytek rozjetého turné musel dokončit starý známý M. Weikatha Roland Grapow. Kai si následně na to založil skupinu "Gamma Ray" O rok později vydává skupina ještě live-album "Live In The UK", na kterém ještě nalezneme Kaie. Končí nejslavnější éra skupiny HELLOWEEN...
Nejhorší období v historii kapely. Po všemožných problémech ve skupině a s vydavatelstvím se kluci rozhodli vyměnit vydavatelství. Novým labelem se stalo EMI Records, jenomže nedodrželi smlouvu s Noise Records a tak mohli vydávat jen na území Německa, Anglie a Japonska, tím samozřejmě ztratili mnoho fanoušků. Stálým členem se stal Mr. Roland Grapow a skupina vydává po delší odmlce v roce 1991 nové album "Pink Bubbles Go Ape". Toto album přineslo velké rozčarování v táboře fanoušků, protože všichni čekali něco jako "Keeper Of The seven Keys part 3", bohužel nic takového se nestalo a taky se začaly objevovat další rozbroje ve skupině.
O dva roky později, tedy v roce 1993 vychází další album "Chameleon", kterým si to kapela rozhodně u fanoušků nepolepšila, ba naopak. Album pouze potvrdilo, že uvnitř kapely je velice napjatá situace. Členové se rozdělili na dva tábory v jednom M. Kiske a I. Schwichtenberg a v druhém M. Weikath a R. Grapow, Markus byl jakýsi neutrální spojovací článek. Ingo propadl drogám, alkoholu a začal být schizofrenní a v polovině turné se zhroutil. Bylo mu řečeno, že pokud se chce vrátit musí jít na léčení. Ingo se tedy šel léčit a turné za něj dokončil Ritchie Abdel. Odchod M. Kiskeho v prosinci 1993 samozřejmě nikoho neudivil a každý chtěl HELLOWEEN už pohřbít.
Polorozpadlá skupina začíná hledat nové členy a nachází je v podobě Andiho Derise (zpěv) z Pink Cream 69 a Uliho Kusche (bicí) z Gamma Ray. Andi a Uli se znali již z dřívějších let když jejich bývalé skupiny spolu koncertovali v Japonsku. Příchod nových členu do skupiny překvapil snad každého. Nová sestava se pouští do práce a výsledkem je nadupané album "Master Of The Rings". HELLOWEEN chytá druhý dech a ukazuje, že rozhodně nekončí a že v kariéře metalové chtějí 100% pokračovat. Albem se skupina vrátila na metalovou scénu a pro mnohé bylo album příjemné překvapení. Andi s Ulim dokázali vrátit HELLOWEEN pošramocenou pověst a vydáním "Master Of The Rings" nastává druhá slavná éra.
Skupina se začíná připravovat na další album, jenže v době nahrávání každého ranila zpráva o Ingovi, který se 8. března 1995 pod tlakem těžkých depresí a stresů rozhodl ukončit svůj život a skočil pod vlak. Gamma Ray mu věnovali píseň "Afterlife" z alba "Land Of The Free" a Kiske mu věnoval skladbu "Always". V roce 1995 skupina uzavírá smlouvu s Raw Power pro Evropu a s Castle Records pro USA a rok na to HELLOWEEN vydává další skvělé, ale o něco intenzivnější album "The Time Of The Oath". Kvalitou se vyrovnává předchozímu albu a HELLOWEEN ukazuje, že chce být stejně silný jako v Keeper éře. Na konci roku dala skupina svým fanouškům ještě dárek v podobě 2CD "High Live".
Rok 1997 byl ve znamení sólových alb, např.: Andi Deris - "Come In From The Rain", Roland Grapow - "The Four Seasons Of Life". Následující rok vychází další řadové album "Better Than Raw". Opět vynikající album a na jeho podporu se konalo turné tentokrát s IRON MAIDEN. V roce 1999 si skupina připomněla 15 let od vzniku další albem "Metal Jukebox", které bylo plné cover verzí od známých skupin.
Ke konci roku 2000 přichází skupina s dalším albem "The Dark Ride", kde chlapci vsadili na zvuk podladěných kytar. Je to výborné album plné melodického metalu. Po skončení turné se ale se skupinou rozloučili Mr. Grapow a Uli Kusch. Jako důvod byl uveden, že oba mistři se věnovali více svým sólovým albům než skupině. Nicméně se začínají hledat noví členové. Roku 2002 přichází Mark Cross (bicí) z Metallium a několik týdnů poté i druhý kytarista Sascha Gerstner ze skupiny Freedom Call. Nová sestava v podobě - Andi Deris (zpěv), Michael Weikath (kytara), Sascha Gerstner (kytara), Markus Grosskopf (baskytara) a Mark Cross (bicí) se začíná intenzivně věnovat novému albu. Jenomže na začátku nahrávání onemocněl mononukleózou Mark Cross a protože je to velmi nebezpečná nemoc, tak ho na albu nahradil Mickey Dee z Motorhead a při nahrávání bonusových písní a b-sides skupině pomáhal Stefan Schwarzmann.
A právě při spolupráci s ním se kapela rozhodla nahradit Marka Stefanem. Album "Rabbit Donť Come Easy" vyšlo v polovině května. Na podzim následovalo tradiční turné, ve kterém HELLOWEEN navštívili asi 3 desítky zemí, mezi nimi i ČR, kde skupina hrála teprve podruhé (po pěti letech.od prvního koncertu v ČR vůbec). Toto turné bylo také zvláštní tím, že skupina upustila od většího představení nového alba a v setlistu se vrátili ke starým skladbám, např. "Starlight", "Murderer" a 15-ti minutový opus "Keeper Of The Seven Keys". Rok 2004 je pro kapelu také velkým mezníkem. Slaví totiž 20 let na hudební scéně. Na jaře si dali chlapci zasloužené volno, aby nasbírali dostatek sil na letní turné po festivalech, které zakončili na světoznámém Wacken Open Air, kde se k HELLOWEEN připojil i Kai Hansen, aby si společně zahráli "Future World" a "How Many Tears". Na začátku podzimu kapela opouští label Nuclear Blast a putuje pod křídla SPV Music.
Rok 2005 začal pro kapelu další změnou v sestavě. Po turné "Rabbits on the Run" se ukázalo, že Stefan a zbytek kapely nesdílí stejný pohled na muziku a tak se obě strany v přátelské atmosféře loučí (jak kapela uvedla - Stefan měl problémy u některých bubnových pasáží). Hledání nové posily netrvalo dlouho a do skupiny příchází Dani Löble (z jeho mateřské kapely Rawhead Rexx). Personální peripetie vedly k častým obavám z kvality nadcházející desky, která již svým názvem budila nemalé rozpaky. Nové dvoj album "Keeper of the Seven Keys - The Legacy" vychází ke konci roku. Při propagaci nového alba pomáhala také například Candice Night z Blackmore's Night, která nazpívala a i si zahrála v klipu k písni "Light the Universe".
V průběhu koncertní šňůry byly postupně nahrány koncerty v Sao Paulo, Sofii a Tokyu, ze kterých vznikl materiál pro třetí živé album - Live in Sao Paulo (CD) a Live on 3 Continents (DVD verzi). A jelikož se ČR stává od roku 2003 pravidelnou zastávkou při každém turné HELLOWEEN, můžeme slyšet i atmosféru z vizovického Master Of Rock ve skladbě "Halloween". Rok 2007 se také nesl ještě ve vydání dalšího studiového alba "Gambling with the Devil", které sklidilo hodně pozitivních reakcí. Světové turné "Hellish Rock" otevřelo novou cestu v historii kapely. Helloween a Gamma Ray ohlašují, že pojedou společné turné a tak fanoušci můžou opět vidět jednoho ze zakládajících členů zpátky na podiu s ostatními původními členy. To co začalo několika speciálními koncerty, při kterých Kai Hansen zahrál jako host několik starých pecek, vyústilo v dlouhodobou a pravidelnou spolupráci Kaie a Helloween.
Rok 2009 slaví kapela 25. výročí aktivního působení v metalu a tak nachystala pro fanoušky vcelku netradiční kompilaci "Unarmed - Best of 25th Anniversary". Nejoblíbenější skladby byly přehrány do akusticko/symfonické podoby a 17ti minutový opus "The Keeper's Trilogy" byl dokonce nahrán ve spolupráci s pražským symfonickým orchestrem. Tento odskok od metalu musela skupina nutně dohnat a tak 5 měsíců po ohlášení prací na novém materiálu vychází v říjnu 2010 album "7 Sinners". Název reflektuje sedm smrtelných hříchů a po "The Dark Ride" se pánové opět vydali do trochu temnějších vod. V ČR tato placka dokonce získala "Zlatou desku" za 3000+ prodaných kopií.
Začátek roku 2013 je ve znamení čtnáctého studiového alba "Straight out of Hell", ke kterému proběhlo opět společné turné s Gamma Ray, aneb "Hellish Rock tour II." a opět zaznamenalo velký úspěch u fanoušků. 115. album v pořadí "My God-Given Right" vychází v půlce roku 2015 pod taktovkou Charlieho Bauerfienda a Andiho studia na Tenerife. Kapela se také zpátky vrací pod křídla vydavatelství Nuclear Blast, u kterého stačili zatím nahrát "The Dark Ride" a "Rabbit Don't Come Easy". V témže roce je také oznámeno vydání vzpomínkové knihy "Hellbook", jakožto uctění 30. výročí vzniku Helloween. Kniha vyšla také ve velmi limitované edici a jak Markus přibližuje: "Jedná se takovou historii kapely s hodně obrázky."]
Píše se listopad 2016 a kapela oznamuje něco nevídaného. Kai Hansen a Michael Kiske se připojí ke zbytku a uspořádají dohromady turné s příhodným názvem "Pumpkins United". To co začalo společnou štací s Gamma Ray a občasným hostováním Kaie při hraní závěrečných hitovek, vyústilo nakonec i v souhlas Kiskeho na tento nápad kývnout. "Kai mi jednou říkal: 'Michaeli, jestli už nikdy nic nevytvoříme pod jménem Helloween, tak jsme idioti' a já jenom řekl 'Víš co, nebráním se tomu'" - tak Michael Kiske v roce 2017 upřesnil jak ho Kai přesvědčil opět spojit síly s Helloween. V každém rozhovoru zásadně odmítal, že by ještě někdy v budoucnu mohl spojit své síly a připojit se k Helloween. Nejsilnějším důvodem byla zlá krev, která panovala mezi Kiskem, Markusem a hlavně Weikim připomínajíc dobu svého odchodu v roce 1993. Změnou v tomto postoji se stal rok 2013, kdy na sebe Kiske a Weiki náhodou narazili na Sweden Rock Festivalu. Jak Kiske vzpomíná: "První věcí kterou mi řekl 'Co jsem ti udělal, že mi nemůžeš odpustit?' a já si vlastně uvědomil, že jsem mu odpustil už pár let zpátky, aniž bych si to přiznal. A tak to celé začalo".
A skončilo úspěchem Kaie Hansena, který ho definitivně přesvědčil v roce 2014. Třeba se nakonec dočkáme i zakopání válečných sekyr s Rolandem a Ulim. Samotné turné vypuklo v říjnu 2017 koncertem v mexickém Monterrey a každou show doprovázela obří vizuální show, která krátkými animacemi doplňovala celý příběh. Část koncertu byla věnována i zesnulému Ingo Schwichtenbergovi. Na počátku zastihly Kiskeho problémy s hlasivkami a hrozilo, že se část turné bude muset zrušit. Vše se nakonec vyřešilo mírnou změnou seznamu skladeb, větší pomocí Saschi a Andiho na vokálech v pozadí a také malou výpomocí z pásek. Jako logické vyústění tohoto více než ročního společného koncertování skončilo vydáním živého CD/DVD "United Alive in Madrid", na kterém opět najdeme jednu bonusovou skladbu pořízenou na pražském koncertě.
Málo komu nemohlo uniknout, že chemie v kapele kupodivu fungovala skvěle a tak se více a více lidí začalo ptát, zda v této sestavě vznikne i regulérní studiové album. Ještě na jaře roku 2018 na všechny tyto otázky byla odpověď víceméně vyhýbavá. Přesto v srpnu téhož roku padlo definitivní vyjádření, že tato sestava po skončení turné a zaslouženém odpočinku se skutečně vydá do studia a bude pracovat na novém albu. Velký podíl na tomto rozhodnutí byl i nahrávací společnosti Nuclear Blast. Nástup do studia v Hamburku byl ohlášen v listopadu 2019 a druhá část "Pumpkins United" měla následovat ke konci roku 2020. Vše ovšem zhatila celosvětová pandemie koronaviru, která nejenom že donutila odložit plánované turné na rok 2021, respektive 2022, ale stejně tak i vydání nového alba bylo změněno na červen 2021... Jen pro zajímavost - jedná se o historicky nejdelší časový úsek mezi dvěmi studiovými alby (6 let)...